Stručné dějiny města Vizovic a boj jeho občanů za svobodu (1992)

Stručné dějiny města Vizovic
a boje jeho občanů za svobodu
Emil Máčel
Vydal: okresní výbor českého svazu bojovnlků za svobodu u příležitosti
setkání bývalých příslušníků 1. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky ve
Vizovicích ve dnech 11. a 12.9.1992.
OBSAH
Úvodní slovo
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . • . . . . . . . . . . .
VIZOVICE
Od založení kláštera Smilheim po tficetiletou válku
Od ztráty samostatnosti české do vzniku Československa . . . . . . .
První odboj, českoslovenští leglonáfl . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Od vzniku Československé republiky do konce 2. světové války . . . .
Vodbojl
.
Vyvraždění
Obrat ve válce a aktivizace odboje . . . . . . . . . . . . . • . . . . .
zao . . . . . . . . , . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Partyzáni na Vizovicku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Poslední údery fašisto a osvobození Vizovic
Historie Vizovic v datech
Doslov ....
Literatura . .
. . . . . . . . . . . . . . .
Úvodní slovo
Jednou ze základních lidských potřeb, kromě snahy sdružovat se ve
společenství lidí, je i přirozená touha po demokracii, pocitu svobody pohybu,
konání, jednání a myšlení. Každá totalita v lidské historii byla dříve či později
vždy zákonitě smetena. Avšak proces přerodu společnosti byl a je vždy
provázen mnohými lidskými obětmi.
Podle statistických údajů největší počet obětí přinesla 2. světová válka
s aktivním odporem proti fašismu. Tento společenský řád je jeden z řady
sociálně nacionalistické zrůdné teorie, která byla na počátku 20. století
uvedena do politické praxe v Evropě. Není rozhodující, zda se jedná o německý, španělský či italský fašismus. Příčinou jeho rozmachu je masový růst
pocitu sociální nejistoty jednotlivkců, nestabilita ekonomiky a evropského
trhu i potřeby jednotlivce hledat silnou osobnost národa - vůdce, který bere
na sebe celou odpovědnost za rozhodování, ale i lidská víra, že všechny
»akupené problémy takováto osobnost rozumně vyřeší. Důsledky zrůdnosti
fašismu, a nejen jeho, jsme v hisktorii pocítili i my, občané Československé
republiky na vlastní kůži.
Jediné, co člověkjako tvůrce svého života vlastní a o čem může svobodně
rozhodnout, je právě vlastní život - život jako takový, který je sice omezený,
·10 je reálný a skutečně závisí na morálně volních vlastnostech a mravních
d1sadách osobnosti. Na základě osobnlho rozhodnutí často žije dále ve
stávajíclch životních podmínkách, které mlčky respektuje, či změní své
podmínky života přemlstěnlm do jiné části světa, nebo se odbětuje a snaží
se o změnu životnlch podmínek, třeba i se zbraní v ruce. Z hlediska morálně
mravních kodexů historie lidské společnosti nejvyššl obětí, kterou může
člověk svobodně poskytnout, je obětovat život za svobodu národa a tlm hájit
objektivní zájmy většiny celku.
K tomuto kroku se odhodlala většina účastníků li. odboje - odboje proti
fašismu, odboje, jehož pamětnici se dnes, 11.-12. 9. 1992 scházejí ve
Vizovicích, které nesou hrdý titul partyzánská obec a které v současnosti
mají 4 310 obyvatel.
• 7 •
,
, obce uprostřed Evropy cítím morální pov·
Jako staros'?, sv~bytnt~rmální poděkování a úctu všem padlým i t~~st
vyjádřit své upri~nektn~í se svým rozhodnutím a svými činy značnou ~J~cirn
účastníkům odboJe, .erho národa. Není rozhodující, zda to byly činy herou
přičinili o sv~bodUí n;t;ouhé lidské pochopení a prostá pomoc, násle~ro:
ícké. končíc! srn~'. lzaml utrpením a bolestí. Upřímné poděkování vš ne
vykoupená lidskJ~' s st a váhání rozhodli a pomohli v odboji proti totalitn:rn,
kteří se bez ~~lký~
již jejich dúvody byly jakékoliv, bez jejich pevn~~u
0
režimu - fasismí · lepší zítřek i konkrétních činů by nebylo dnes rnož
přesv.~dčení a ~~é: státě čechú, Moravanů a Slováků. Nejvyšší hodno~o
hovorit o svobá oda kterou si vybojuje národ sám.
u
má svobodak n rč é ~rady mrtvý ch i hrůzné vzpomínky účastníků jsou trva1y·
Nechfne one n
.
í 'í.
í
rn
.d osti totality a stále příporn naj I generac m budoucím "
mementem zru n
,
bod
, "e
•.
·e společenský řád, ktery plodí zlo, nesvo
u, bolest a utrpení
fas1smust J_ mravní lidské hodnoty. če st a nehynoucí úcta těm kteří se
a devas uje
'
1
obětovali pro svobodu národa.
l:
Od založení kláštera Smilheim
po třicetiletou válku
V místech, kde dnes leží Vizovice bylo již po příchodu Slovanů dřevěné
hradiště a koncem 11. stol. trhová dědina. Traduje se, že název Vizovic Je
odvozen od vladyky Víza nebo Vizova.
První písemný doklad o Vizovicích pochází z r. 1261, kdy byl královským
kastelánem na hradě Brumově Smil ze Střílek. Na jeho žádost dal král
Přemysl Otakar li. souhlas k založení kláštera dne 20. srpna 1261. Klášter
byl nazván Smilheim a bylo do něj povoláno 12 cisterciánských mnichů
z Velehradu.
Klášter byl bohatě nadán. Mimo jiné k němu patřila trhová dědina Vizovice
a z okolních vsí Chrastešová, Lutonina, část Zádveřic a Želechovic, dále
Drnovice, Vysoká Lhota (dnešní Vysoké Pole) a Vilberk (Újezd).
,l1J,·ÍI
t
VIZOVICE
Založením kláštera se Vizovice staly významným hospodářským a kulturním střediskem. Bohatství kláštera však přitahovalo loupežné rytíře a šlechtu.
Starosta města Vizovic
V r. 1314 vyplenil klášter a Vizovice Matouš Trenčanský. Z Moravy ho
vytlačil až král Jan Lucemburský.
Těžce byl klášter poškozen za války mezi markrabětem Joštem a jeho
oratrern Prokopem v r. 1381. Krátce nato v r. 1382 vpadli na Moravu a do
Vizovic Uhři.
Velké škody utrpěly Vizovice ve válkách husitských. Ničil! páni pod jednou
i pod obojí. V té době zřejmě ve Vizovicích byl přijat kalich.
V r. 1423 byly Vizovice ušetřeny Žižkou při jeho tažení do Uher. Následně
však byly vypáleny ve válce mezi Bočkem z Kunštátu a olomouckým biskupem Janem Železným.
Po ukončení válek husitských se Vizovice a klášter začaly znovu zotavovat. Ale již v r. 1460 vpadli do Vizovic Uhři a v r. 1466 Bělík Lednický. Obě
vojska Vizovice a- klášter vydrancovala. Na žádost vizovických král Jiří
z Poděbrad, aby alespoň trochu napravil škody, "vysadil" Vizovice 17. února
1466 na městečko s právem na trh. Ale již v r. 1467 dal Jiří z Poděbrad
Vizovice, klášter a jeho statky pod ochranu Janovi z Cimburka.
• 8 •
• 9 •
- víc a kláštera "pánové světští". Toto neb
...ž vlastníl<Y V120
Yio
Od té doby by1 111
pěchu. Vlastnictví často přecházelo z jectn h
klášteru ku pros
.h .
tví
o o
městečku a
,
Vzhledem k nepř~snost1 raruc i:1ns a nectostatk
majitele na druhe,ho.
tky častým predmětem sporu.
lJ
st
dok1adú o prodeji by1{ a Moravu pronikat nové etnikum -Vetašt Přícház r
Vté době začal~ta ::r:h Karpat ze Slovenska a usazovali se na zničeny:~
ve skupinách do zapa
gruntech.
.
"ít li Vizovic a kláštera páni z Kunštátu, p010,., •
2 byh rna] e
. T
..
..,cI
Od r. 159 ,
Měl' snahu klášter obnovit o se Jim nepodařilo.
zakladatele klašte~- .ť :u dostalo městečko v r. 1531 "obdarování na vaře r
Za Jana Ku~yr z, hu~sdao všech dědin panstvi". což byla významná Výsad~
piVa a dodá:a/~ík:und Kuna z Kunštátu všechny statky kláštera a měs:
V r. 1549 pr V, lavoví z Boskovic. Tento rod měl majetek v držení až do
tečko panu ac
r. 1568- r
í tohoto rodu byla Zuzana Černohorská z e,'Jskovic, J·ei'íž
Posledn
· Ar·cans k·emu Kav k ovt· z Ří čan. Tento
. . od pan
• ,. boží" panu Zdeňkovi
1
dědIcI pr a z
· I
•b
·
pán poddané velmi sužoval. ~yl l~_komt: a e
sv: za avu1~enize ~rácel.
Vedle pána sužovali Vizovice I Uhn, _kter~ vpša
a k I ~a I horavu tr . 4ž9 a Vizovice
ě škodili. Zdeněk Říčansky ma v
zas u u na om, ev r. 1570
~nač~- poice císařem Maxmiliánem li." na město vysazeny a dány jím dva
. yt.y kvv roce" v tu dobu se začaly ve Vizovicích zakládat cechy. V r. 1573
Jarmar Y v
.
•.
681 •
r .
•.
založili cech ševci, tesaří a mlynán, v r. 1
rezn c1 a rnasan, v r. 1585
~t
I
soukeníci.
Pro dluhy v r. 1578 musel pan z Říčan?,rodat své statky Anně z N~věd_omí,
která 'vzala manžela svého Jana mladšlho z Žerotína na statek V1zov1cký,
tak jak jej koupila, na spolek".
.•
.
. .
..
Žerotínové byli pány krátkou dobu. J1z v r. 1585 Je zapsan Jako maJItel pan
Arkleb z Kunovic. Již v r. 1592 byly statky prodány Václavovi Tetourovi
z Tetova a na Malenovicích, který je již v r. 1594 opět prodal.
Statky koupil uherský šlechtic Emerích Doczí de Nagy Lucsíe, jehož jméno
bylo počeštěno na "z Natluče". On i jeho žena byli horliví katolíci. Pokusili se
obnovit klášter a povolali katolického kněze. Protestantská církev však byla
silná. Dokladem toho je, že první žena J. A. Komenského Magdalena byla
dcerou Adama z Vizovic.
V r. 1605 vpadlí na Moravu opět Uhři. Dobyli Uherské Hradiště, kde činili
velká zvěrstva "ženskému pohlaví násilí činili, skrze prsty provazy protahovali
a tak koňmi vodili. dítky o zem a stěny rozráželi, sekali a některým tuze hlavy
svírali až oči vypadly, jiným oči loupali, nos a uší řezali, některé pálili,
některým hlavy uvařili a přátelům jejich jísti dávali..." Část této soldatesky
vpadla do Vizovic, kde napáchali značné škody.
Po smrti Emericha Docziho zdědil majetek jeho syn Melichar, který byl
horlivým katolíkem, stranil císaři a bojoval v jeho vojsku. Po bitvě na Bílé hoře
se vrátil Melichar Doczi do Vizovic, aby tam pokračoval v protireformační
činnosti.
• 10 •
Od ztráty samostatnosti české
do vzniku Československa
8. 11. 1620 byla vojska krále českého Fridricha Falckého poražena na Bílé
hoře. Krátce na to byla Morava bez boje obsazena císařskými vojsky.
Do čela země České byl postaven Karel z Lichtenštejna a na Moravě
František z Ditrichštejna.
Feudální šlechta utiskovala poddaný lid hospodářsky. Po BOé hoře se
k tomu připojil útlak náboženský, národní a ke všemu útrapy válečné. Porážka na Bílé hoře byla i počátkem války třicetileté.
Již S. ledna 1621 vpadli do Vizovic Valaši, kteří císařské vojsko "u Malenovic pobili a lid jeho milosti císařské hanebně zbili a velké škody učinjlř'.
V r. 1622 přitáhli žoldéři Betlena Gábora a ve Vizovicích vše vyrabovali. Kdo
se bránil, toho chalupu spálili. V prúběhu třicetileté války byli Valaši, tajní
protestanti, spojenci Švédu a s nimi bojovali. Na obranu proti nim byl
v r. 1640 vytvořen sbor portášů, k němuž byli vybíráni "lidé odvážliví, opatrní
a chytřf".
První jezuitští misionáři přišli do Vizovic v r. 1631 a pokusili se obnovit
klášter. Pokus byl neúspěšný a v r. 1667 klášter úplně zanikl.
Nastal úpadek hospodářský, mravní, náboženský i vzdělanosti. Nebylo
škol a učitelů, Od června 1668 bylo stanoveno, aby všechny úřední osoby,
jako jsou rychtáři, starší obce, cechmistři mohou být jen katolíci. V r. 1669
byl tento výnos rozšířen i na myslivce a hajné.
V r. 1639 byla založena gruntovní kniha městská. Z nf vyplývá, že v r. 1662
bylo ve Vizovicích 50 pustých domú a gruntu. Pomalu se obnovující hospodářství bylo v r. 1663 narušeno vpádem Kuruců, spojenců Turku. Při jejich
nájezdu bylo spáleno 13 domu a 15 lidí usmrceno a mnoho odvlečeno.
Nájezd se opakoval v r. 1665.
Po smrti posledního potomka rodu Doczi nastaly spory o majetek. Tyto
se vlekly prakticky od r. 1664 do r. 171 O, kdy se majitelem panství a Vizovic
stal definitivně rytíř Gervacius Vilím z Collen, dvorský rada a tajný sekretář
český.
Ten se snažil zvýšit výtěžek panství, které utrpělo vpády Kurucu a přírodními pohromami. K tomu vzrůstal útlak náboženský zdůrazněný Výnosem
Karla VI., aby se proti nekatolíkům přísně postupovalo.
Po smrti posledního mužského potomka rodu Gollen přešel majetek na
Ferdinanda Josefa Minkvice z Minkvicburka. Za něho utrpěly značně Vizovice vpádem Prusu. Statek nevynášel ani na daně. Proto byl prodán 6. čer. vence 1746 olomouckému kanovníkovi Heřmanovi svob. pánovi z Blume-
• 11 •
n nechal postavit na zbořeništi bývaléh
. 'mkat olík em• Te
o
,
k Stavbu navrhl a provedl v letech 1749 ~~
gen · který byl. ho• rt í'l'ývelký zame
•
.
kláštera Sm1lh~1mu .
František Antonín Gnmm. Zámek _spolu s novou
1110 brněnský architekt • své doby jak po stránce architektonické, tak
kaplí patří dodnes_ke ~kVOS~Um
· · obr azovy'mI sbirkam1.
svvm1
vzmáhat tajné protestant s tvl . V r • 1777 "byl v noci Od
Por. _1110 se 2'.1čalo ložen požár, při čemž panská stodola se 115 vozy
nevěrcu ve V1zov1cfch ~ střecha vinného sklepa".
shořela. celý panský dvůr ,a řem Josefem li. poddanstvía postupnězaváde"
1 bylo zrušeno cIsar
,
.
, ž
·
Vr. 178
,
h •. • z·IV
· ot poddanemu lidu. V tem e roce manželka
• d f rem ktere u1 e c1 1 i
•
na ra are O
•
..
Marie Antonie, se souhlasem cfsare Josefa li
Krištofa hraběte z Biu;e_g~bratřl kteří měli pečovat o nemocné a trpící ·
založila klášter Milos! n~~ně proj~vovat vliv francouzské revoluce. Na~taJ
1
Od r. 1789 sfh
e zaca
b ení Proces byl urychlen tolerančním patentem
roces
národn
o
o
roz
·
•·
· •
í •
P
17 82 uznáním pro toleranci I husitu v zem ch ceských.
1
(25. 10- 17~ ) a v r. všemi silami snažil zabránit přestupům k evangelické
Hrabě z Blumegen se
, .
1· čtl f , •.
. •
šak byli na fary postupně dosazovam evange 1c aran.
cfrkvl. Presto v
,
č
íh ·
k d b
, ·
Velký význammělo i zavedení českeho vyu ovac! o jazy a o o ecnych
•
A š k až od r 1848 bylo povoleno ve školach vyučování v jazyce
skol. v a
•
mateřském.
F'
v r. 1835 zemlela hraběnka Františka z BI"umegen ~ panství. z děd'I
. 1 lllp
, án z Ratenic a ze Stillfriedu. V období relativního klidu Vizovice
svobodny P
,
·
' 2528 d .í 52 d •
počaly vzkvétat. v r. 1843 bylo při sč1tán( lidu zap::3no
us a 4 omu.
Pak přišel v 19. století pro Evropu ne1památneIší rok, rok 848. Formál_ně
byla zavedena rovnost všeho lidu, zrušena robota a desatky. Jak uvadí
kronikář, slavnost následovala za slavností. V _červnu, 1 ~8 byly vyhlášeny
volby. Poslancem za kraj Valašský byl zvolen vizovícký meštan a kupec Jan
Relmershofen. Doba svobody byla krátká. Po porážce povstání v Uhrách
přišlo období bachovské reakce.
Politická moc byla postupně centralizována. Byly zrušeny vrchnostenské
a městské soudy. Z panského justičního soudu vznikl c.k. okresní soud. Po
roce 1850 byly budovány okresní hejtmanství. Vizovice podlehly okresnímu
hejtmanství v Uh. Brodě. V r. 1855 byla spojena v soudních okresech správa
soudní, politická a finančnívjedno a tyto smíšené úřady byty podřízeny přímo
mlstodržitelstvl. Tento okresní úřad byl zřízen i ve Vizovicích. Trval tam až
do r. 1868, kdy bylo zřízeno okresní hejtmanství v Holešově a soudní okres
Vizovice byt k němu připojen. Vr. 1866vypukla válka Rakousko-Pruská a s nf
nové pohromy. Velký nával vojska přinesl do Vizovic choleru. V červenci do
Vizovic vpadli pruští huláni. "Na jejich rozkaz se jim dalo 20 měřic ovsa,
150 pecnů chleba a 150 funtů špeku, potom se napili piva, vzali sebou
kořalku, zaplatili a odjeli pryč". Po porážce Rakouska a vzniku RakouskoUherska se polítlcké poměry počaly uvolňovat. Byl založen Slovanský
čtenářský spolek (1865), Divadelní spolek (1883) a Sbor dobrovolných
=
!
• 12 •
hasičů (1886). Pro budoucí život měly velký význam volby do zemského
sněmu, které se konaly v r. 1867. V podstatě se rozhodovalo mezi kandidáty
českými a německými.
V prvých volbách byl zvolen kandidát český, v opakovaných volbách však
zklamali občané Val. Klobouk, kteří k volbám nepřijeli a z Uherského Brodu,
kteří volili s Němci. Tak zvítězil Němec Radnický. Občané Vizovic volil!
českého kandidáta dr. Šroma. Národnímu uvědomění zůstali již občané
Vizovic věrni. Jejich vlastenecké uvědomění se projevilo při zakládání Sokola. Přes nepřízeň úřadů byly po roční obstrukci jeho stanovy v r. 1895
schváleny. Význam Sokola byl obrovský. Projevil se jak v 1. odboji, kdy
většina čsl. legionářů byla z řad Sokola, tak i ve 2. odboji za 2. světové války.
V r. 1887 vypukl velký požár, který zničil podstatnou část města. Vyhořelo
129 domů a chalup, 84 stodol a 104 chlévy. Celková škoda byla 700 000 zlatých a 1 000 lidí zůstalo bez přístřeší:
V r. 1898 bylo započato s budováním dráhy do Otrokovic. O zffzení dráhy
neměli zájem občané Zlína a teprve za pomoci státní a zemské správy byl
zajištěn kapitál a 7. řijna 1899 byl provoz dráhy slavnostně zahájen.
V r. 1907 se konaly volby do říšské rady. Jako kandidát za Valašský kraj
kandidoval ve Vizovicích T. G. Masaryk. Přitížil mu však jeho boj proti
l'lukopisům a Hilzneriáda. v soudním procesu proti Hilznerovi se postavil
proti pověře, že Židé z rituálních důvodů vraždí křesťanské dívky. Proces,
který mu přinesl světovou proslulost, ho poškodil ve Vizovicích. Ve volbách
v r. 1911 však již zvítězil.
V té době začaly prudce narůstat v Rakousku-Uhersku národnostní,
politické a sociální rozpory.
Rakousko-Uhersko patřilo k největším evropským státům. Jeho celková
rozloha byla okolo 690 000 km2 a žilo v něm asi 52 mil. obyvatel. Od r. 1866
to byla konstituční monarchie, jakýsi typ konfederace se společnou hlavou
státu, v té době Františkem Josefem ll., císařem rakouským, králem uherským a českým atd. Armáda, zahraniční politika a měna byla společná,
zákony v Rakousku (Předlitavsku) a Uhersku (Zalitavsku) však byly různé.
V tomto mnohonárodnostním státě žilo asi 25 mil. Slovanů, z hichž nejpočetnější byli Češi (6 mil.), Poláci (5 mil.), Srbochorvaté (3,5 mil.), a Slovinci
(2 mil.) a Slováci (2,5 mil.). Němců bylo 12 mil. a Maďarů 10 mil.
V Rakousku-Uhersku vládla německá a maďarská menšina. V důsledku
národnostního a sociálního útlaku mnoho Čechů a Slováků emigrovalo.
Nejvíce do Ameriky, kde jich bylo asi 1,2 mil. a do Ruska. Země královstvl
českého (Čechy, Morava, Slezsko) byly průmyslovým centrem mocnářství.
Vzrůstalo národní sebevědomí Čechů i ostatní slovanských národů.
• 13 •
•.
P"edlitavsku stále více podléhala velkoněrneck·
Německá mens1nadv rká menšina zvyšovala útlak, aby sl Udržel elllu
ma ars i .ednota slovanských národů,
a moc.
pangermanismu.
šoval od por I
•
. ·1 .•
Tím se ale zvy ,
rukou Němcu, vycIt1 a, ze rozpory lze řešit
Armáda. ktera byla v
Pou:i:e
vltěznou válkou.
když 28. června 1914 byl spáchán v Sarajevu at
,
1
Záminka se vyskyteda. 'ka trů nu Františka Ferdinanda.
entat
kéh O násl ni
,
na rakous e
lá .1 Rakousko-Uhersko val ku Srbsku a pak násio-'
cevyh sI0
. •
cuova1 0
28. červen
. ·ectnotlivy' mi cleny tzv. Dohody (Anglie Fr
, álky mezi J
•
anci
vyhlášeni v ,
lku (Německa-Rakousko-Uherska mimo Itálii)
e
st
a Ruska) a aty ~ojs~~kousku-Uhersku vyhlášena mobilizace. Průběh t.
91 4
ts '.pna 1 , bá a\ G. Masaryk ve své knize Světová revoluce:" ... tr et~
,hzace hč1 kr tce •
,
k, ... ,ž • .
apne
Ob
m
kouské rekruty, zejmena s 1 ovans e, pnII deJící z Něrne k
byl? poz?rovakt rad mů- celé masy byly opilé. Na té cestě jsem si blíže vš~ a
a pres Nemec o o
. .
,
hodil .
1mI
'ák s·ikovatele, mluvil rsem s mm ...
' Jsem mu někol·k
českého vo] a,
,
'd' h
h dák .
'
. , h oznámek O průběhu valky - v, 1m o c u a a Jako dnes i·ak
skepuckýc P
.
• 1 h.cova 1 srnu t nym-comuzemedělat?"
•
••
·
·maočimadotklaJaks1ue
semneve lk Y
v· · r h v· · b
·
• . ě probíhala mobilizace i ve IZOVIC C . IZOVICe yly ryze českým
Ta k zreJm šmecké národnost,. se hl'asi·1 o Jen
.
"k o lik
ký c h uredníků
,.
ne
I
pans
z
m ě stem. K n
k N•
•
h
e
emcum se lásílo 12 do.
1910 byl počet obyvatel 2 760 a
stal k u. V r·
kt •
·1
I •
í
• • h Proi·evoval se silný vliv Sokola,
ery post ova narodn uvědomění
spe1yc .
ž'
·
v rvní mobilizaci v r. 1914 bylo odvedeno 200 mu u, v r. 1915 152 mužů
ve vtku od 10 do 50 let. V r. 1917 byl na!ízen odvod_ 17Ietých, ~~rých bylo
odvedeno 50. Téměř všichni zdraví, prace schopni muži odešli do války.
Poklesla výkonnost zemědělství a nastala bída. Tat_o byla prohloubena tím,
že po vypuknutí války s Itálií přišlo do okresu a Vizovic 420 vystěhovalců
z jižního Tyrolska.
•
,
., •
•
Na frontě se množily deserce ceských vojáků V dubnu 1915 preběhl
28. pražský pluk a v červnu jej následoval 36. mladoboleslavský. V zázemí
narůstaly hladové nepokoje. Rakouská byrokracie na to reagovala zvýšením
národního útlaku.
Koncem r. 1915 bylo zakázáno používat češtinu v úředním styku. V červenci 1916 byla zakázána čeština u finančních a dalších úřadů, germanizační
vlna v českých zemích vrcholila počátkem r. 1917, kdy úřady pohrozily, že
budou soudně stíhat použití češtiny v úřední řeči. Bylo dokonce zakázáno
zpívat národní písně.
23. 11. 1915 byla rozpuštěna Česká obec sokolská a Svaz slovanského
sokolstva. Hned po vypuknutí války byly zahájeny procesy proti
velezrádcům.
Již 16. listopadu 1914 byl v Mor. Ostravě popraven pro rozšiřování protirakouských letáků Slavomír Kratochvíl, významný sokolský pracovník
z Přerov~. Jeho otec byl řídícím učitelem v Trnavě a pocházel z rodiny usedlé
ve ~1zov1cích. Všechny tyto okolnosti naznačovaly, že v případě vítězství
Trojspolku a Rakousko-Uherska by český národ nepřežil. Zvedla se mohutná
vlna odporu, zejména v zahraničí.
• 14 •
První odboj, českoslovenští legionáři
Již 1. srpna 1914 vytvořili Ceši a Slováci ve Francii vojenskou jednotku rotu Nazdar. Byla později zařazena k marockému pluku cizinecké legie a již
počátkem války byla v těžkých bojích prakticky zdecimována.
2. srpna 1914 vznikla v Rusku Družina, samostatný oddíl v rámci ruské
armády složený z Cechů a Slováků žijících v Rusku. Od 17. 12. 1915 do
Družiny mohli být přijímáni I zajatci. Do konce srpna 1914 měla tato jednotka
již 755 vojáků.
V březnu došlo také k ustavení Svazu československých spolků na Rusi.
Jedním z aktivních účastníku národního odboje v Rusku byli I vizovičtí
občané Jaroslav Čižmář a Josef Souček. Jaroslav Čižmář se narodil ve
Vizovicích 15. ledna 1866. Po absolvování obchodní školy v Uh. Hradišti
a vinařsko-ovocnářské školy v Mělníku odjel v r. 1911 do Ruska. Po vypuknutí války se ihned přihlásil do České družiny v Kyjevě a již 28. stpna 1914
byl zařazen do roty. V říjnu 1914 byl vyslán štábem Ill. ruské armády s tajným
poslánřrr do Cech. V únoru 1915 se vrátil ke své rotě v Tarnopolu. V r. 1916
byl přidělen k 1. střeleckému pluku M. J. Husi v rámci kterého bojoval
u Zborova.
Josef Souček byl učitelem na hospodářské škole ve Vizovicích. Po vypuknutí války odešel do Ruska, kde pomáhal organizovat zahraniční odboj. Za
války rovněž v Rusku zemřel. Zahraniční odboj s cílem vytvoření československého státu byl systematicky řízen a organizován až po příchodu
T. G. Masaryka.
Masaryk jako poslanec'říšského sněmu, ve svých 65 letech, odjel do ítálie
18. prosince 1914, aby zahájil boj proti jedné z největších velmocí. V Itálii
navázal styky se spojeneckými orgány a v lednu 1915 odejel do Ženevy.
Vytvořil Mafii, organizaci, která získávala informace o vojenské, politické
a ekonomické situaci v Rakousku-Uhersku. Jeho nejbližšími spolupracovníky v Praze byli Dr. E. Beneš a K. Kramář. Začátky odboje byly svízelné. Téměř
sám, bez finančních prostředku, s puncem velezdráce neměl snadnou
pozici. Zvláště, když po počátečních úspěších byla ruská armáda v květnu
1915 u Gorlice poražena. Bez ohledu nato 4. června 1915 T. G. Masaryk
vystoupil u příležitosti 500letého výročí M. J. Husí a vyhlásil pro Českoslo-
• 15 •
Situace se výrazně zlepšila, když 4. září 1915 za .
I
st
vensko samo_s_tat~~
Beneš a společně M. R. Štefánikem založili Če~ ~
do Ženevy pnJ~ . · družuJ" ící všechny Čechy a Slováky v cizině.
.!<'>'
1 0
"ční komitet s
· íl
t
'h
' 11111
za h r~m
b d vání armády se jejich c e, samos atne o českoslov
·asne že bez vy u O
en.
~kéh~ státu, nepodaří dosáhnout.
E.
a,A
Hlavní pozornost soustředili na Rusko, kde byl největší počet Cechu
a Slováků v zajetí.
Ruská armáda měla dost vojá~ů. ale_nedostatek zbrani. Na západní frontě
tomu bylo obráceně. Proto vznikl požadavek, aby československá vojska
byla poslána na západní frontu.
•
že car dal souhlas k vybudování čsl. armády, neprojevoval se z
P res 1 0•
•
'"t1v" t ·1-- led tky 8 I
e
strany armádního velení velký zajem • , •• are ve s1 I • n~
. y Však dán
souhlas k vytvoření srbské divize, do které byl umožnen I vstup rakouskýrn
zajatcům.
Jedním z nich byl František Lutonský. Narodil _se 3. 1. 18~7 ve Vizovicích.
Byl zajat v březnu 1915 a jíž v září 1915 vst~u~1I do srbske d!víze, v rámci
které se zúčastnil bojů. V srpnu 1916 byl prerazen k čsl. vojsku, v rárncí
kterého se zúčastnil i bitvy u Zborova.
Po únorové revoluci v r. 1917 se rozhodla prozatímní vláda, aby zabránila
rozkladu armády, zahájit velkou letní ofenzívu. Jejím hlavním cílem bylo
odlehčit západní frontě, kde byli spojenci tísněni Němci a zvýšit morálku
ruských vojáků. V březnu 1917 byl dán rozkaz k soustředění čsl. legionářů
do pluků a vytvoření brigády. 6. května byl dán souhlas k širokému náboru
do legií v zajateckých táborech. Počátkem června byla postavena brigáda
o síle 3 500 mužů. Byla nasazena 2. července 1917 na frontě u Zborova.
Podařilo se jí úspěšně prorazit frontu v šíři 6.5 km do hloubky 5,5 km a vzít
do zajetí více než 4 000 rakouských vojáků. V boji padlo 185 mužů a 800 bylo
raněno.
Krátce nato spojená německá a rakousko-uherská vojska zahájila protiofenzívu a prorazila frontu. Československé jednotky obklíčené prchajícími
ruskými vojsky sváděly těžké ústupové boje. V těchto bojích také zahynul
vizovický rodák Jaroslav Hrnčiřík. Narodil se 2. června 1890 ve Vizovicích.
V řijnu 1911 narukoval a ihned po vypuknutí války byl odeslán na frontu.
V září 1914 upadl do ruského zajetí a přihlásil se do čsl. legií. Při ústupových
• 16 •
bojích po bitvě u Zborova byl poslán na průzkum k německým pozicím. Byl
raněn do břicha, zajat a zemřel na následky zranění 25. července 1917.
Důsledkem úspěšné bitvy u Zborova bylo urychlené budování čsl. vojska
na Rusi. 9. řijna 1917 byl vydán rozkaz k vytvoření armádního sboru (korpusu), který ke konci roku 1917 měl již 38 500 mužů.
Část čsl. legií byla přepravena přes Archangelsk do Anglie a Francle.
Mezi nimi byl i Jan Žůrek. Narodil se 13. srpna 1892ve Vizovicích. Vr. 1913
byl odveden ke kroměřížskému pluku č. 3., se kterým byl odeslán na frontu
v Haliči. V r. 1914 byl zajat. V zajetí onemocněl na tyfu s a po uzdravení se
přihlásil do čsl. legií. Byl jeden z prvních, který se přihlásil k přesunu do
Francie. Tam byl zařazen k 22. pluku čsl. legií a jako četař padl v bo]i
u Vouziriers 22. řijna 1918.
V srpnu 1917 dala francouzská vláda souhlas k vybudování čsl. legií ve
Francii. Do čsl. armády se hlásili i dobrovolníci z USA. Mezi nimi byl i Karel
Macalík. Narodil se ve Vizovicích 14. září 1890. Po vyučení odjel do USA, kde
se stal stavebním podnikatelem. Po vypuknutí války prodal dům a odjel
s legionářským pěším plukem do Francie. Byl zařazen k 21. pěšímu pluku,
se kterým se zůčastnil všech bojů. Po válce se vrátil do vlastí, zúčastnil se
vojenské kampaně na Těšínsku a po jejich ukončení se vrátil do USA.
Dalším byl Karel Pekárek. Narodil se v r. 1888 ve Vizovicích. Vystěhoval
se do Argentiny. V červenci 1917 se přihlásil do čsl. legií. Aby dostal povolení
od francouzských úřadů, musel upsat na francouzskou válečnou půjčku,
přepočteno na dnešní měnu, asi 300 000 Kčs. V rámci legií se zúčastnil bojů,
po válce krátce navštívil Vizovice a vrátil se zpět do Argentiny.
Mezitím došlo v Rusku k dramatickým událostem, které vyvrcholily listopadovou (řijnovou) revolucí. V řijnu 1917 byl sice zřízen armádní sbor
(korpus) čsl. legií, ale vzhledem ke snaze bolševické vlády uzavřít mír
s Němci, bylo jeho postavení nejasné. 3. března 1918 byl uzavřen v BrestLitevsku mír. Němci však postupovali do nitra Ukrajiny. Ve dnech 8. až
13. března se střetly čsl. legie společně s tvořící se Rudou armádou u Bachmače. Těchto bojů se zúčastnil i Josef Svačina. Narodil se 28 srpna 1893 ve
Vizovicích. Vyučil se tesařem a jako tovaryš pracoval ve Vídni. Tam se
dostával často do sporů s Němci. To v něm upevnilo národní vědomí. Proto
přeběhl k Rusům a již v listopadu 1917 se přihlásil do čsl. legií. Mohl být však
přijat až v září 1917. Byl zařazen do úderné roty a za svou statečnost byl
vyznamenán ruským řádem sv. Jiří.
26. 3. 1917 byla podepsána mezi bolševickou vládou a velením legií
dohoda o odzbrojení čsl. legií a jejich odsunu přes Sibiř do Francie. V Rusku
však vypukla občanská válka. Přes Masarykovo prohlášení, že čsl. legie
zachovají neutralitu, došlo k řadě bojů s Rudou armádou. Josef Svačina byl
• 17 •
..
ě třelou dum-dum do kolena. Až za několik dnu b
v boji u Tagih ran n -~evJekatěniburku, kde poamputaci nohy 24. 11. 19/
dopraven do nemocni
8
zemře!:
. započaly svou slavnou IWABAZI přes celou Sibiř až d
1
ToJ1žvšakegie
• · · ces t arm,· a , d o r. 192 1, domu.
.
Odtud se vraceli ruznymI
Vla~ Iv~ 5 loku. čsl legil byla fronta italská. K formovaní čsl. legií přispěla bitv
Tret1frontout ke: přeběhnutí českých a slovenských vojáku u Carsa"~
u Zborova a a možnilo Italům prolomeni'fronty. V··
rqnu 191 7 povolíla itals~•
v r 1917, které u
• • k· h I
ký h ·
•
"d
;d
á·enipracovnlchoddíluzces yc ~so~ens . c ZaJatcuavdubnu
vla a vytv. r . čsl legií. I tam patřili čsl. leg1onán k nejlepšfrn vojákum.
pak orgamzaci
· z nich byl
. áři ·byli prvními, k1eř1· se vr á1·I·
11 d o v I as 1·1. č ast
ItaIš t Í I egIon
.
.M ď •
a
okamžitě nasazena, spolu se Sokol~, do boje proti a arum. To však bylo
již po formálním ukončeni 1. svět~~e válk_Y..
,
.
S hrnný seznam čsl. Jegionáru, rodaku z Vizovic nebo ve Vizovicích
byd~~ích a usedlých, je uveden přehledně v tabulce. Kr~mě uvedených čsl.
legionářů padlo, nezvěstných nebo na následky válečneho utrpení zemřelo
ž
°
.
' OQ
i5
o
,,
C:
....
.!i.
C)
.!
2o
,,
:,
a.
;i
!:?
E
46 mužů.
;i
Padlí:
Nezvěstní:
Zemřelí:
Bajer Jan, Č:ižmář Otakar, Duda Josef, Hába Alois, Hába
Jindřich, Hába Josef, Hába Karel, Hala Ludvík, Kobalíček Josef
Konečný Engelbert, Kurtius Josef, Lutonský Jan, Mezaroš
Ludvik, Novák Jan, Rychlík Antonín, Rytnaur Antonín, ~eha
Josef, Staněk Jan, Svačina Karel, Světlík František, Sušila J.,
Vašica Jan, Weinstein Karel, Žídek František, Živníček Augustin, Živníček Jan.
Bečka Antonín, Kašpárek Viktor.
Hába František. Hába Jan (1887), Hába Jan (1894), Hába Jan
(1885), Hrejsa Jaroslav, Jančík František, Kalenda Jan, Kolínek
František, Kučera Jaroslav, Kvoch Antonín, Pravdík Alois
Pravdík Josef, Pšenčík Alois, Rychlík František, Rychlik Josef:
Segeta Bedřich, Španěl Jan.
Jejich obětmi byla ukončena historie Vizovic od Bílé hory, kdy skončila
samostatnost českého státu.
8
N....:~....:NMmma:,co....:M~Md(O~....:mN
~~~«>dNOO....:~N~N~~~M~M~~
--N- - -N--~
:2
-<a
C
o
icii
>(.)
E
o
C:
1
"
~ ]
! i
• 18 •
• 19 •
(O...: L() ~ ....:...: .,...: aj (Ó aj
-~ ~~re~(Ó;;;:re::~
-
N
~
!"
. ~ "'
.::
g> li o,lo
,.. ;
p
~
,....
?'
!"
t:, ~
;;;
"'
a
Q.
:,
~
!"
!"
c..
.
:,
o
o
,..
"'
1J
i.
.2.
~-...
.
<
.,"'
i»
,c-
,c-
c..
!"'
., ::r ci3o o. ?:'
~.. ., . 3
" ..
c..
2~;;· ~ oe:;< a.;:
,c-
"..a "' ;;· "'"'" ..., "'..
..
.. .. "'"'
~
:-i
;
:,
:,
0
."
2?
&'::r
"a.
[
C
L.
o
'Tl
ó1
~
!. ;;.~ Q
. .::
"'
c..
g
c..
< c..
5' .,.
g ., ~
c· "!!. ~!l !.
§:
"
~
c..
!,.
!.
:,
:,
c..
!!.
o:,
Ill
~
cli
:,
<
;:;
o
~-=i·
::,
~c~~~
~~
C
;,<;-, C
A~
~ o·
g
-
~
~
~-
~ ~oc
~
.,
Cik
5?
3
C:
Ill
(D
3
o
m
Q.
~
::r
Ill
O'
'<
Q.
~
.. .. .. . a.. ~ _:::;iĎ _:::;iĎ .:l..
o,
Cl>
::,
::,
Q.
C
C.
::,
::,
Q.
::,
C
'O
'O
'O
~-·
~
D>
N
'O
~
m
" "'
;;; ;;; [ i'g- ;;;· "'<... .,.
o m :::1 < -a < a
~ _::; !"'
.,
::,
;;; ~
;;;
2
;;;
.;
~!"' !"'[ oó1 ~ co ;;; ~ ;;;o _::; _::;.; ~
o
_::; ~ ~ _::; 2
;;; !"'
...,~
~ 2 g_
~
i
!"' ~ ~
!"' [ ~ ,..
...
!"' !"'
~ ~
~
!" !"' ...
<
!"' iii
!"
c
::,
...,
,..
!"
"'~
"':s;
!" o
o
~
,..c
...
~
~
š:;2. ~ ~~,..
~·
~
::,
::, o
ři
::r
a~
~~~:~~~~[~i~~~5~~-~~~
lil
~-~~~m~~~~-~~~-<-mmim - .
"'i3~g~~~~~~~m~ Ni O
.,
I~t~~~~WI~~~~~~~2~~~
~~~
S~l:..3~
~ ii"?~9
lOO
iffi~ fg~ ~
lll
o ..., !? "'~ ... &'
2. ;c ;,s ~· ~
g a 2 .. S?
o'
i.i 3
~.
..
o.
2:
?;'
D>
:,
C
CJ)"'N'i:!!Z!"
..
Od vzniku Československé republiky
do konce 2. světové války
Ill,
c..
g
Q
N
3
::i
!
.. ..
~Ill
is·
C
!. 3
:,
Cl)
N
'O
C.
C
'O
C
;;;
::,
;;;
_::;
2
~
.; ~
U>
,.. !"':"
::,
2
i ~ ~
!"'
!"
!"'
?'
i3
"O
.;
c
"'
?' cn
~ c "' ~
"'
-i
~
c
,.. e "O l
iii ~
!"'
<,,)
iĎ
"O
"O
::,
~
""
.
C
E!'
3
c:í
i:
"O
C
C.
o
~
<Í
(O
.
.
ii'
'li'
C
C.
[~
5s'
l cn
::r
0
::,
o
o
=
Národní výbor se ve Vizovicích počal organizovat již v září 1918. Jeho
předsedou se stal starosta města a Sokola František Novák, místopředsedou
dr. František Čižmář. Dalšími členy pak Josef Divina, František Kalenda
a Ladislav Čech. Národní výbor zaslal všem spolehlivým starostům a lidem
v okrese provolání, jež v závěru znělo takto:
"... z rukou Vídně ničeho nežádáme a také nepřijímáme. Je nezbytno
abychom stáli na stráži a nepřipustili, aby se náš lid nechal strhnout falešnými
informacemi k jásotu a projevu syrnpatiř pro vídeňské uznání. Naše chvíle
ještě nepřišla. Národní kázeň velí říditi se jen pokyny Národního výboru
v Praze".
Toto provolání bylo nutné, jelikož zemské místodržitelství v Brně se snažilo
proces rozpadu Rakousko-Uherska všemi silami zadržet. 28. října 1918 vydal
Národní výbor v Praze zákon "o zřízení samostatného Československého
státu."
Ve Vizovicích byl vyhlášen československý stát 29. řijna 1918. Hned
odpoledne byli na všech úředních budovách strženi rakouští orli a vyvěšeny
české prapory.
Obnova poválečného života nebyla snadná. Němečtí poslanci z Moravy
a Slezska vyhlásili utvoření severomoravské provincie Sudetenland a její
připojení k Německému Rakousku. Likvidaci provincie zahájilo české vojsko
v listopadu. V prosinci 1918 byla v Košicích vyhlášena Slovenská ludová
republika. Byli povolávání dobrovolníci z řad Sokolů a vytvářena československá armáda z italských a francouzských legionářů vracejících se do vlasti.
Došlo k válce s Maďarskem. Až. do 7. července 1919 nebylo možno mluvit
o míru.
Hospodářství měst a okresů bylo rozvráceno. Byl nedostatek potravin,
velká drahota a rostla sociální nespokojenost.
Vizovice byly typickým malým městem s převahou malorolníků a řemeslnfků, Část obyvatelstva byla vázána obživou na velkostatek. V r. 1921 zemřel
Rudolf Stiellfried z Ratenlc a statek zdědili jeho dvě dcery, jejichž manželé
byli Němci.
• 21 •
• 20 •
Drahota a bída trvala až do roku 1922, kdy se začalo hospodářství
konsolidovat.
, am Vizovic však relativně klesal v důsledku rychle rostoucího Zlína,
Vyzn
· k. h ž
..
kde vybudoval Tomáš Bafa podnik na výrobu obuvi, Je o rozvoji napomohla válka a válečné dodávky.
,
,
,
v roce 1923 prosadil T. Baťa zřízení okresního soudu_~e ~ltně. Ke zhnskemu soudnímu okresu byly z vizovického okresu pnpojeny tyto obce:
Hvozdná, Jaroslavice, Kudlov, Lůžkovice, Provodov, Př1luky a Želechovice.
Prvnfvolby do nového obecního zastupitelstva se konaly v r. 1919. Volby
do poslanecké sněmovny, senátu a dalších orgánů se konaly v r. 1920, 1925,
1929 a 1935. Ve volbách byly vždy na prvních místech pravicové strany jako
Lidová, Republikánská strana rolnická, Živnostenská a Národně socialistická. Levicové strany jako Komunistická a Strana práce tvořili nepatrnou
menšinu.
v r. 1935 byl zřízen ze soudního okresu zlínského a vizovického nový
politický okres se sídlem ve Zlíně, který svou činnost zahájil od 1. 1 O. 1935.
2
Rozloha nového politického okresu byla 457 km . Soudní okres vizovický
zaujímal rozlohu 241 km 2 s pouze 20 398 obyvateli z celkového počtu
83 430 obyvatel zlínského okresu. Do Zlína jezdilo za zaměstnáním stále více
dělníků. Významný přírůstek průmyslové výroby zaznamenán ve Vizovicích
nebyl. V r. 1925 byl zřízen dřevařský závod a pila, velkostatek pak modernizoval v r. 1926 cihelnu. V r. 1930 bylo ve Vizovicích 203 rolnických usedlostí
a 103 řemeslníků.
Od r. 1935 se zvyšovalo politické napětí v důsledku nástupu fašismu.
V r. 1935 dostala ve Vizovicích Fašistická strana první 4 hlasy. Blížila se nová
válka.
29. září 1938 došlo k mnichovské konferenci a čsl. vláda musela odstoupit
Sudety ve prospěch Německa, Těšínsko Polsku. V listopadu i938 bylo
odstoupeno na základě vídeňské arbitráže Maďarsku jižní Slovensko
a zřízena autonomní vláda na Podkarpatské Rusi. To se již blížil konec
Československé republiky.
20. ledna 1939 byla zřízena autonomní slovenská vláda a 14. ledna
slovenský stát. Maďarská armáda obsadila Podkarpatskou Rus. Pak přišel
den nejčernější.
15. března byly okupovány zbytky republiky německou armádou a byl
zřízen protektorát Čechy a Morava.
Do Vizovic přijely první motorizované jednotky německé armády ve čtvrtek
16. března 1939.
• 22 •
Vizovice v odboji
Za tímco v řijnu 1938 byli fe Francii a Anglii iniciátoři Mnichova oslavováni
jako mírotvorci, ve zmrzačeném Čes koslovensku většina to chápala jako
předzvěst budoucí války. Tato víra t.:>yla tak hluboká, že ještě obsazením
Čech a Moravy mnoho vlastenců odešlo do zahraničí organizovat odboj. Po
zákazu Komunistické strany čes1<oslovenska 21. října 1930 a jejím
rozpuštěním 27. prosince 1938 přeš la část komunistů do ilegality. Jejich
činnost však byla spojena s potřebarru SSSR a jejich cílem nebylo obnovení
ČSR v původní politické struktuře.
Ihned po okupaci a to již mezi 19. až 23. březnem 1939 se sešla skupina
vysokých důstojníků! a to gen. Bílý, Vojcechovský a plk. Ingr, kteří zahájili
organizaci tzv. Obvrany národa.
Vycházeli z předpokladu, že v krátk é době vypukne válka mezi západními
velmocemi a hitlerovským Německem a očekávali poměrně rychlou porážku
Německa. Z toho důvodu chtěli rychl e zorganizovat bývalé důstojníky čsl.
armády a členy sokolských organiz ací, kteří by byli základem budoucí
podzemní armády. Na počátku války mělo pak vypuknout národní povstání,
které by přispělo k urychlení porážky Německa.
Tato rozsáhlá ilegální organizace cf o jisté míry převzala organizační strukturu bývalé čsl. armády.
Sídlo vojenského ústředí bylo v Praze. Na Moravě bylo vojenské velitelství
v Brně. Zemským velitelem Obrany národa byl gen. J. Všetička, náčelník
štábu plk. Ladislav Kotík.
Základfm pilířem Obrany národa by la krajská velitelství a podkraje lokalizované do míst politických okresů. Ty1 o se dělily na soudní okresy. Posledními články pak sahaly na vesnice, kde vznikaly skupiny resp. družstva.
• 23
•
..
bylo kraJ'ské velitelství v Uh. Hradišti. Velitelem byl plk.
Pro Jižní Moravu
•
•
ž ·1 · b k rajs
· kéh
· hl 1· této organizace svědčí skutecnost, es a
o
Š těrba. o rozsa os 1
veliteství měl asi 45 členů.
Struktura zlínské organizace je uvedena na obr. 1.
Velitel okresu:
zástupce velitele:
velitel města Zlína:
zástupce velitele:
Ing. arch. Miroslav Lorenc,
Ota Ludvík,
Viktor Křen,
Jan Maryška.
Obce soudního okresu Zlín byly rozděleny na úseky:
Velitel obcí soudního okresu
I.
Prštné a Malenovice
li.
Kostelec u Štípy
Ill.
Lípa
IV,
Napajedla-Otrokovice
Tlumačov
velitel:
velitel:
velitel:
velitel: ,
Miroslav Vejražka
Jan Bílek
Hynek Hrobařík
František Novotný
Jaroslav Fiala
Soudní okres Vizovice pak tvořily úseky:
u.
li.
Ill.
IV.
Vizovice a východní
část okresu
Slušovice a severní
část okresu
Loučka a jižní
část okresu
Zádveřice-Raková
velitel:
zast. vel.:
velitel:
Ing. Jan Němec
Ondřej Gregor
Miroslav Škorpil
velitel:
Petr Gregor
velitel:
Ignác Polášek
Jako spojka mezi velitelstvím ve Zlíně působil Bohumil Prachař.
Vojensk6
odbojov6 Qrganizoce
OBRANA~
na Zl 1nsku
Hlavní činnosti vizovické organizace Obrany národa lze shrnout do těchto
bodů:
- ukrývání části vojenské výzbroje a výstroje zatajené posádkou 4.
pěšího pluku ve Val. Meziříčí včetně vysílačky,
- vybudování úkrytů pro členy Obrany národa a další občany pronásledované gestapem,
- sledování jednotek Wermachtu a jejich pohybu,
- vybudování zásobáren potravin pro případ povstání,
- pomoc a převádění uprchlíků na Slovensko,
- získávání finančních prostředků na činnost,
- posilování národního uvědoměni českého obyvatelstva.
Téměř všichni členové Obrany byli bývalými důstojníky a vojáky čsl.
armády, převážně členové Sokola nebo se sokolskými organizacemi úzce
spolupracovali. V některých případech byly navázány kontakty I s organizacemi vedenými komunisty.
Vizovice nebyly ani významným průmyslovým střediskem ani zde nevedly
vojensky důležité dopravní tepny. Proto se činnost organizace soustřeďovala hlavně na ukrýv ání zásob, případně ukrývání a získávání zbraní.
• 24 •
• 25 •
'k' r Vizovicích došlo při vypuknutí války s Polskem. Byli
K prvnímu_za!Y aán v~ kce organizované gestapem pod krycím názvem
zatčeni rukojrm v r met a
Albrer~~~-ětí estapa se stal František Čižmář a ~arosla~ Lutonský. •
Da ~ . g „ v rámci demonstrací, ktere organizovala Česka obec
8
U pi rílk~ž1tFost1 t~ še. rk1J~~1ž· mář ušil vlajku, kterou Jaroslav Lutonský vyvěsil na
soka s a ran I
v
'
• . F C k
, · · k· h loupu na náměstí. Oba byh zatcem, ran rse 1zmar
topol u Manans e o s
ký
•n • . •
zahynul v .koncentračním táboře a Jaroslav Lutons se v:~ 1 z vez:_ni az
koncem války. Organizace Obrany národa_ s: neu~táleJro~sč1_rovata. Pn t_okrn
l
nebyly dodržovány základní pravidla konsplračnř prace, e11 1~nos 1 ne~ni. a
pozornosti gestapa. Již koncem roku 1939 došlo k rozsáhlemu zalykaní,
které pokračovalo prakticky~ do r. 1942._
.
Celkem by1o zatčeno ze zhnské orgarazace Obr~ny_ naroda 176 oso~.
z toho by1o 52 osob popraveno nebo zahynulo ve věznicích a koncentracnlch táborech.
c·· ,.
Orientačně jednotlivé úseky měly ztráty následující:
zatčeno osob:
Zlín
Vizovice
Lipa
Napajedla
68
28
23
57
popraveno osob nebo zemřelo osob:
Mimo tyto zahynuli další členové skupiny:
Štach Jaroslav
Polášek Ignác
Lebeda Josef
Lička František
nar. 5. 4. 1912 v Pozděchově
zemřel
nar. 11. 1. 1908 v Dřevohosticích
zemřel
nar. 18. 12. 1897 v Hořovicích
zemřel
bytem Slušovice
zemřel
17. 7, 1943
10. 10. 1940
16.6.1943
21.3.1942
Para~elně i s Obranou národa vznikaly organizace KSČ nebo členy této
strany rlzené. Vzhledem k tomu, že ve Vizovicích tato strana neměla silnou
pozici: neprojevovala se tam výrazně ani činnost těchto ilegálních
organizaci.
Některým členům Obrany národa se podařilo uprchnout před zatčením
do zahraničí, případně byli prostřednictvím spojek Obrany národa do zahraničí převedeni.
25
9
5
13
Byli to:
nar. 22. 4. 1897 v Chr1icích. Učil na ovocnářské škole ve
Vizovicích. Uprchl před zatčením. Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslavii,
Řecko, Turecko a Syrii se dostal do Francie, kde vstoupil do čsl. armády.
Po pádu Francie odplul do Anglie. Od r. 1942 byl přidělen k MNO
v Londýně a pak působil jako čsl. zástupce u UNRRA.
Jan Němec,
Tento údaj je jen informativní. Nejsou do něj započteny osoby bydlící mimo
okres, případně přlslušnlci rodin.
Ve Vizovicích se náhodně podařilo uniknout veliteli Ing. Němcovi. Při
zatýkání R. Fojtika gestapem, u kterého byl na návštěvě, se mu podařilo
nepozorovaně odejít. Jak bude uvedeno dále, po strastiplné cestě se dostal
až do Anglie.
z vizovické skupiny zahynuli tito členové Obrany národa:
Rosenbaum Bohumil
Divina Josef
Sulfček Josef
nar. 22.10.1893, ředitel ovocnářské školy
a bývalý čsl. legionář
byl zatčen
9.10.1940
zahynul
27. 8. 1942
nar. 6. 6. 1888, náčelník Sokola
byl zatčen
5. 8. 1941
zahynul
20. 3. 1945
nar. 9. 11. 1897, místostarosta Sokola
byl zatčen
16. 9. 1940
zahynul
28.11.1943
• 26 •
Jaroslav Kratochvfl, nar. 19. 8. 1902 ve Slopném, bydlel však od dětství ve
Vizovicích. V březnu 1939 odešel do Polska a přes Sovětský svaz na
Střední východ. Bojoval v severní Africe u EI Alemeinu a Tobruku. Po
ukončení africké kampaně byla jednotka přesunuta do Anglie.
Josef Nerušil, nar. 22. 2. 1917 ve Slušovlclch, ale od r. 1938 bydlel ve
Vizovicích a pak ve Zlíně. V prosinci 1939 uprchl před zatčením. Přes
Slovensko, Maďarsko a Jugoslavii se dostal do BejrU1u, kde byl odveden.
Odtud se dostal do Francie s jednotkou odplul do Anglie. Po vylodění
bojoval u Dunkuergue, kde padl 5. dubna 1945.
Jaroslav Hala, nar. 26. 5. 1914 ve Vizoviclch. V čsl. letecké armádě absolvoval
základní letecký výcvik. V r. 1939 uprchl do Polska, kde byl zařazen jako
pilot k polské letecké jednotce. Po porážce Polska uprchl do Sovětského
• 27 •
ězněn. v r. 1941 byl propuštěn a přes Turecko a Syrii se
svazu. k d e byt lie
uv p přeškolovacím p1lotnim
·
· vycv1
· ·k u byl zar·a zen k b cmdostaI d o A ng · 0
· ·ri
1944 byl
hl „
bardovaci peruti. Nevrátil se z hlídkového letu 3. r 1na
a
pro asen
za nezvěstného.
seznam Židů umučených v koncentrač mc
, h t á borech
Poř. č.
1.
2.
3.
Vyvraždění Židů
4.
židé se počali usidlovat ve Vizovicích až počátkem 19. stol. Převážně to
byli kupci, nájemci pálenic a hostinští. V podstatě to byli občané s minimálními právy. Až v r. 1848 byly postaveni na roveň křesťanům. V r. 1910 bylo
ve vizovickém soudním okrese evidováno 142 Židů, z nichž drtivá většina se
hlásila k jazyku českému. Počátkem války tvořilo židovskou komunitu ve
Vizovicích několik židovských rodin o celkovém počtu asi 55 osob včetně
dětí. Všichni se cítili jako Češi, část z nich konvertovala ke katolickému
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
náboženství.
Po zřízení terezinského gheta bylo započato 16. 2. 1942 s deporta cemi
Židů do Terezína a odtud do koncentračních táborů, bez ohledu na věk,
13.
pohlaví a zdravotní stav.
Z Vizovic bylo celkem deportováno 55 Židů, z nichž se po válce vrátilo
šest:
Jiff Jelinek (nezletilý), Jindřich Steinhart, Nela Weinsteinová (nezletilá),
Oldřiška Weinsteinová (nezletilá), Jo~ef Weinstein.
Celkem 49 mužů, žen a dětí bylo zavražděno. Jmenný seznam je uveden
v tabulce. Mnoho o vizovických Židech nevíme. S nimi byly zničeny i všechny
dokumenty.
Chování českých občanů k Židům v té kritické době lze jen s obtížemi
hodnotit. Svědci prakticky neexistují. Lze však prokázat, želidskývztah k nim
projevovali zejména vízovlětl lékaři.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
• 28 •
Jméno a přijmenr
Bock
Bock
Bocková
Bocková
Fogl
Fogl
Foglová
Foglová
Foglová
Jelínek
Jelínek
Jelínek
Jelínková
Jelínková
Jelínková
Franklová
Franklová
Schretr
Schretr
Schretrová
Schretrová
Steinhart
Steinhartová
Singr
Singrová
Singrová
Singrová
Singr
Singr
Singrová
Singrová
Weinstein
Weinstein
· Weinstein
Weinstein
Weinstein
Weinstein
Weinsteinová
Weinstenová
povoláni
Ervín
Josef
Kamila
Johana
Oto
Arnošt
Erna
Ida
Grela
Vlada
Antonín
Rudolf
Ida
Anna
Irena
Emilie
Anna
Karel
Aleš
Irena
Eva
Jindřich
Irma
Karel
Štěpánka
Aloisie
Jana
Tomáš
František
Hana
Hana
Evžen
Karel
Vítězslav
Bedřich
František
Karel
Ester
Alma
• 29 •
obchodnlk
úřednlk
v domácnosti
v domácnosti
obchodnlk
úředník
v domácnosti
v domácnosti
v domácnosti
továrnlk
nezletilý
továrník
v domácnosti
v domácnosti
v domácnosti
v domácnosti
v domácnosti
obchodnlk
nezletilý
v domácnosti
nezletilá
obchodnlk
v domácnosti
továrník
v domácnosti
nezletilá
nezletilá
nezletilý
úředník
nezletilá
v domácnosti
obchodník
nezletilý
obchodnlk
úředník
úředník
obchodník
v domácnosti
v domácnosti
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
Weinstenov~
Weinstenova
Weiz
Weiz
Weiz
Welz
Weiz
Welzová
Welzová
Weizová
Eliška
Rližena
Josef
Jiří
Ota
Rudolf
Tomík
Alice
Marie
Gizela
• 30 •
v domácnosti
v domácnosti
majitel pálenice
nezletilý
obchodník
obchodník
nezletilý
v domácnosti
v domácnosti
v domácnosti
Obrat ve válce a aktivizace boje
22. června 1941 přepadly hitlerovské armády Sovětský sv
v
í
•
d · hl f š. 1· k ·
á
az, prvn m
údobf valky osa Y a 1s 1c e arm dy obrovských úspěchů. Zdálo se ž
jejich vítězství se blfžf.
, e
7. prosince 1941 přepadli Japonci Pear1 Harbour a do války vst
,
. k. I
. h
•
oup11 y
Spojené_ ~t~ty ame~1c e. ~a t~c omor~ké ~ dál ně východní frontě japonská
vojska v1tez1la. Spojenecké vojsko utrpelo těžká porážky, anglické i ameri ké
a holandské loďstvo bylo téměř zničeno. Byla ohrožena Austrálie.
c
Na domácffrontě došlo k významné události 27. května 1942. Parašutisté
J. Gabčík a J. Kubiš spáchali atentát na zastupujfcfho protektora Reinhardta
Heydrich?· Násl~_ovala te~tonská P?msta. Tisíce odbojářů bylo popraveno,
byly vypah:my tldlcs a Le~á'o/. Zdalo se,. že bezohledný teror a porážky
spojeneckych armád český narod zlomí. Vice než 3 ooo osob bylo popraveno, vězení a koncentračnf tábory se plnily.
To se však již blížil přelom ve válce. Rozhodujfcím způsobem se projevil
bitvou u Stalingradu koncem roku 1942 a počátkem roku 1943. Japonské
loďstvo po prvé utrpělo porážku v bitvě u ostrova Midway. Spojená angloamerická vojska se vylodila v severní Africe a nová hitlerovská ofenzíva po
počátečních úspěších na východní frontě ztroskotala.
Počal se aktivizovat domácí odboj.
Na začátku roku 1942 byla založena nová odbojová organizace, kterou
vedli komunisté. Jejím hlavním cílem byla kolportace ilegálních tiskovin
a rovněž vydávala ilegální časopis Moravská rovnost. V prosinci bylo několik
členů této organizace, která zasahovala i do Vizovic, zatčeno. Část jejích
členů, kteří unikli zatčení se pak zapojila do ilegální práce v jiných, převážně
levicově zaměřených odbojových skupin.
V závěru roku 1942 vznikla ve Zlíně odbojová organizace, kterou založil
Karel Musial. Nazývala se Kapitán.
'
Karel Musial byl soudní asistent u okresnfho soudu ve Zlíně, který měl
poměrně rozsáhlé kontakty. Skupina se soustřeďovala na zpravodajskou
činnost. Prostřednictvfm zaměstnance pracovnfho úřadu ve Zlíně Dr. Králička měla přístup ke kartotékám tohoto úřadu. S jeho pomocí mohly být včas
varovány osoby před totálním nasazením do Německa. Na jaře 1944 byla
• 31 •
.
děl
a dvě skupiny. Jedna, působící na jižní Moravě
orgarnzac_e ro~lov:~ona druhá působící na Vizovicku Valašsko. Velitelem
dost~la nazle~ k
stal František Michalík, zaměstnanec okresního soudu
skupiny Va ass o se
ve Vizovicích.
Skupina se pokoušela získat zbraně, budova~ b_unkry a org_~nizovat Jednotky pro případný ozbrojený boj v blížícím s_e zav_~ru v_álky. V_nJ~U 1944
však Karel Musial zatčen gestapem a členove, ~enytzat~e~í ~rnksh, se zapký
~ Jlh
do jiných odbojových organizací, jejichž vznik b. 1 nic1ova~ 1 oven_s m
národním povstáním a postupným pronikáním 1. csl. partyzanské brigády
~ť
Jana Žižky.
v r. 1942 vznikl ve Zlíně Krúžek moravských Slováků, který v rám:i s~é
kulturní práce počal organizovat i odbojovou činnost. Skupina se sou~tredlla
v první etapě na rozšiřování letáků. Jejím vedoucí~ se stal. M?těJ ~ečl,
zaměstnanec ty. Baťa. Mečl byl komunista a skupina byla silně levicově
orientována. Od srpna 1944 počala vydávat vlastní časopis a byla nazvána
Naše pravda. Navázala rovněž spojení s o?b~jovou skupinou ~v? Clay,
kterou vedl parašutista kpt. Bartoš. Prostředrnc!VI vysílačky byt vyžadan shoz
zbraní v řf)nu 1944. Ten se však neuskutečnil. Ne však proto, jak se tvrdilo,
že čsl. vláda v Londýně neměla zájem.
V tu dobu byla již Evropa rozdělena na zájmové sféry. Moravský a východočeský prostor spadal do operačního prostoru a zájmové sféry sovětské.
Československá vláda v Londýně neměla ani prostředky pro přepravu, ani
zbraně, kterými by mohla disponovat bez souhlasu anglické vlády. Ta k tomu
mohla dát souhlas po vyjádření vlády sovětské. Jelikož tato se nevyjádřila
kladně, nemohly být shozy zbraní realizovány. Tyto skutečnosti jsou publikovány v současné době.
Skupina Naše pravda měla své členy i ve Vizovicích a jejich prostřednictvím se napojila i na 1. čsl. partyzánskou brigádu Jana Žižky, pro kterou
prováděla zpravodajskou činnost. V únoru až dubnu 1945 byla skupina
gestapem odhalena. Desítky členů bylo zatčeno a 22 z nich bylo zavražděno
v dubnu 1944 v Mauthausenu a s nimi pak dalších 13 členů skupiny Clay.
V srpnu 1944 vznikla odbojová skupina v Jasenné. V tomto prostoru se
objevili 3 příslušníci sovětské armády, z nichž jeden byl raněn. Ze skupiny,
která o ně pečovala se postupně vytvořila ilegální organizace, jejímiž zakladateli byli: Karel Vaněk, Sláva Češek, Jan Kopecký, Alois Havlík, malíř
Kobzáň a další. Ve Vizovicích byl pověřen organizováním skupiny František
• 32 •
Halt7. Vizovická ~kupin~ se rostupně rozrostla na 30 čl •
. .
pracovnílky skupiny byli Oldrich Hába, Josef Hrab.
;nu. Velmi aktivními
2
pokorný, František Michalík, JUDr. Zdeněk Zlám~7j Š en~k Knol/, O(dřich
zapojili i pracovníci Městského úřadu ve Vizovic'í
eSly. Do skupiny se
JUDr. Bervid, tajemník Rudolf Holfk, Antonfn Jaron~k aad~štaroSta města
h
Skupina si vytýčila tyto hlavni cíle:
1. Poskytovat úkryty prch~ícím sovětským zajatcům.
2_ Spolupracovat pn vytvárení partyzánských oddílů.
3. Zajišťovat hm?tnou_pom?c příbuzným vězněných odbojářů.
Ilegální organizace Je znama pod názvem PRO VLAST v 1945 h , ..
1
á ·
č I
•
· r.
za ájlla
úzkou spáo ~pr c1 s, 1 .• ~ . partyza~skou brigádou Jana Žižky. Organizovala
zásobov _n p~rty
í n~nod
u I zíphrav?bdaJ~koVu činnost. Byla význa_čným činitelem
při orgarnzo~an nar n c vy oru. e ~izovicfch se ustanovující porada
národn~o "'.Ybo~~ konala v l~nu 1945. T1m byla zahájena příprava organizace m1rove_ho života. Operativně však bylo nutno především zabránit odvozu potravin do Německa. Pomocí železničářů byly zadrženy 3 vagon
potravin a ukryty. Byl provádě.~ soupis zásob u obchodníků a přebytečn~
zásoby byly ukryty. Dále byl pnpravovan soupis majetku Němců a kolaboran~ú, ':by se z~bránilo jeho ukrytí, případně odvozu. Zdeněk Knoll, bývalý
major csl. armady se v dubnu stal velitelem jednotky podléhající 1. čsl.
partyzánské brigádě Jana Žižky.
Partyzáni na Vizovicku
Partyzánské skupiny na Vizovicku byly vytvářeny již počátkem druhé
poloviny r. 1944. Tvořili je převážně sovětští vojáci uprchlí ze zajateckých
táborů, ke kterým se přidali menší skupiny občanů skrývajících se před
gestapem. Jejich bojová činnost však byla omezena v důsledku nedostatku
zbraní.
Zvrat nastal příchodem 1. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky a přesunu
jejílho organizačního štábu na Vsetfnsko a Zlínsko. Její cesta do tohoto
prostoru byla dlouhá. Byla zahájena v srpnu 1944 na Slovensku.
Ještě před vypuknutím Slovenského národního povstání byla ve druhé
polovině srpna na dvakrát shozena skupina 7 příslušníků sovětské armády
a 14 příslušníků čsl. armády u Sklabině na Slovensku.
První seskočil por. čsl. armády Ján Ušiak a poslední kpt. sovětské armády
D. B. Murzin.
• 33 •
.
, č t .1 aktivně bojů u Turč. Sv. Martina. Koncem srpna
Skupina s~ zu ~s ~';ce Z rozhodnutí ukrajinského štábu partyzánského
1944_ bylK~ st~ beylnaorgoanizo;án oddíl který měl přejít na Moravu a zorganizohnutt v 11eve
'
· by m ěl o odl e hč;." a od poutat
· 'ednotky a povstání
Jež
vat tam pa rtyzá ns ke J
.
íl byl .
,
•
•
od
Slovenského
povstání.
Velitelem odd u
imenovan
pozornost N emcu
·
ě • •
por. Ušiak a náčelníkem štábu kpt. Murzin. Do ~díl~ byli postup~ P•:r~ováni Češi z jiných jednotek a zařazováni ~o ně] Č~s, pos!upně prechazeJící
na Slovensko z Moravy a Čech. Výkonnym rot~tstre_m Jednot~ byl Josef
Vávra-Stafík, politickým komisařem rotny Tur~ky, r_adtstka A. Ttmo~ho_v~vá
a lékař Latypov. Další slovenští parašutiste byli jmenováni vehteh cet
a družstev.
• •
p0 zorganizování se začal oddíl o počtu cca 15? členu presunovat n~
Moravu. v počáteční fázi byl oddíl dost, dobře vyzbrojen ze zásob slovenske
armády a zbrani dodaných ze Sovětského svazu. Vzhledem k poslání
jednotky se tato chovala defenzivně a bojů se zúčastňovala jen v kr~jním
případě. Jejím hlavním úkolem byl přechod na Moravu, kde měla rozvinout
vlastni činnost. 10. září 1944 se ji podařilo s poměrně malými ztrátami
překročit Váh. Odtud postupovala směrem k hranicím. Před přechodem na
Moravu bylo místo soustředění jednotky ve Štiavniku. Byla ubytována v hájence u Němčáků.
V té době byl oddíl přejmenován na 1. čsl. partyzánský oddíl Jana Žižky.
Dosáhl počtu asi 300 členů. Nastaly problémy s výzbrojí a výstrojí. V blízkosti
nebyly větší vojenské posádky a zbraně byly získávány jen přepady četnických stanic. Štáb oddílu počal navazovat styky s ilegálními organizacemi na
Moravě.
Toto velké soustředění neuniklo pozornosti německé kontrarozvědky
a gestapu. Němci chtěli za každou cenu zabránit oddílu přechodu na Moravu. Mezi ilegální organizace, se kterými byl navázán styk se gestapu podařilo
nasadit několik agentů.
První pokus o přechod na Moravu se uskutečnil v noci na 22. září 1944.
Asi 40členná skupina však narazila na německé jednotky a po krátkém boji
byla odražena.
Druhý přechod se opakoval 25. září 1944. Celý oddíl se přesunul k hranicím. V blízkosti Vel. Karlovic na Podťatém došlo ke střetu se silnými jednotkami německé armády.
Po delším boji byl oddíl odražen a musei se vrátit do výchozí pozice na
Štiavniku.
Bylo zřejmé, že velké jednotce se přechod nepodaří. Tato taktika umožňovala velkou koncentraci sil nepřítele, který byl v lepší situaci vzhledem k větší
pohyblivosti motorizovaných jednotek. Bylo rozhodnuto o rozptýleném
• 34 •
řechodU v menších skupinách. 28. září byla vyslá
eefením kpt. Murzina, které_ se př?chOd na Moravuna:členná skupina pod
této skupiny nezpozorovali. Mezitím však přisunuld ařil. N~mc_l přechod
pradno několik jednotek Wehrmachtu, vlasovců a s~ec~áfblast1 štiavnfk-Pokých oddílů ze slovenské strany a jednotky SD z
ních prolipartyzán~plného zničení partyzánů.
moravské strany s cílem
Záměr se nepodařilo uskutečnit. Lesnatý a nepfehled ,
aby skupiny a jednotlivci prorazili obklíčení. Postupně se ;:~erén. umožnil,
soustředění v B_eskyd:ch. Oddíl však utrpěl těžké ztráty:
ostah na místo
Během několtka dnu se podstatná část oddílu opět sešla M
krátkém pobytu se štáb zúčastnil na východní svah hory T ~čkyagurce a po
roia
v prostoru
mezi Č eladnou, H om Í Be Č vou a Ostravicí. Postupně byl na
á ·
, .
.
.
,
,
vazov n styk
s ilegálnim1 orgarnzacem, a partY:anskými skupinami operujícími v
prostoru. Oddíl se počal opět rozrustat.
tomto
Tat s~utečnost neunikla pozornosti gestapa, které zatklo několik
příslusníku odd
šíl~. tDob;ovo
dlníě ske ~al do služeb gestapa s. Kotačka, který
zavraždil para u ,s u zapa n s upmy Wolfram por. J. Bierského Po
í
zrady se podařilo odkrýt sídlo štábu na Trojačce, které 22. řijna ·pře;~f
značné síly německých protipartyzánských jednotek, avšak ani tentokr; s~
hlavní záměr - úplně zničit jednotku nepodařil. Štáb s podstatnou částí
oddílu unikl a soustředil se v prostoru Kněhyně, kde začal opět navazovat
kontakty s ilegálními organizacemi. Při pokusu navázat styk s fingovanou
komunistickou organizací, kterou vyprovokoval agent gestapa Jašek, byt
štáb brigády v čele s por. Ušiakem, kpt. Murzinem a dalšími přepaden
protipartyzánskou jednotkou Ruhsam. Při přestřelce u Čertova mlýna 2. 11.
1944 byli těžce zraněni por. Ušiak, kpt. Murzin, V. Nastěnko a další. Podařilo
se jim však uniknout. Těžce raněný por. Ušiak se pak v obklíčení zastřelil,
aby nepadl do rukou gestapa. Následovaly pak represe. Bylo vypáleno
několik chalup pasekářů a řada odbojářů byla veřejně popravena.
9
Vítězství Němců se zdálo dokonalé.
Díky obětavosti desítek ilegálních pracovníků se podařilo raněné členy
štábu ukrýt a vyléčit.
Po smrti por. Ušiaka se stal velitelem partyzánského oddílu Jana Žižky kpt
RA Murzin, který díky svým organizátorským schopnostem obnovil bojovou
činnost oddílu, ze kterého pak vznikla 1. čsl. partyzánská brigáda Jana
Žižky. Jednotlivci, skupiny a nově vytvořený štáb se začal postupně přesunovat z Beskyd do lesního prostoru Hostýnských a Vizovických vrchů. Při
• 35 •
u
•
.
k ostihla těžká ztráta.
Malé Bystřice padli 12. 11.
tomto presun~ Je vša P . V loda Kolomackij i s doprovodem.
radisté Saša Timoch_ovova_a
Pr·i·chaz
' eli stále noví bojovníci - uprchlíci ze
očal opet rozrus 1 a 1 .
•
ddíl1
O
~e P .
. h táborů i přeběhllci z německé armady a mladí
sovětskych zaia;ec~~bu brigády podřizovaly menší partyzánské skupiny,
°
~~~;~· :i :~~i~os~ý:ských a Vizovických vr?hů působily před jejím příchoZlínsku byl značny. Je znázorněn na obr. 2. Je až
dem Operačn í pros I or n a
• ěd b , .k
·.
ž tak hustě zabydleném prostoru a pornem o ryrm omu.
s podivem, ev
··1 b · ádě kti ě
.
· · d b. vybavenou telefonní sítí se podan o ng e a rvn operoníkacemu o re
ě
'hlá d"
vat. Přitom i kontrarozvědná síf gestapa byla poměrn rozsa
a_ ,spono• d u konfidentů Existence brigády v tomto prostoru byla mazná pouze
vaara o
·
•
d
ě
'h 1· ž" ·1· ·
díky
' statečnosti pasekářů, kteří partyzánům vy atn porna a_ 1 a i:-II Je ze
, h ásob na úkor svých rodin. Nelze však opomenout ani dobre vvbu.
svyc z
. ., .• ·1
bví d n· ky
d
dovanou rozvědnou organizaci brigády, 1e1ImIz ceny 1•Y es
a sna
i stovky ilegálních pracovnlků.
.
•.
s ohledem na zásobovací problémy bylo nutno brigádu rozdelít na menší
operativní oddíly.
,
,
Velitelem skupin operujících na Vizovicku byl kpt. sovětske armady Petr
Budko. Jeho štáb byl umístěn koncem r. 1944 na různých místech, také ve
sklepním bunkru Jana Kajše v Uble a v r. 1945 u Jana Matala, hajného
v polesí Kosmatá.
V prostoru Vizovic operovala skupina, kterou vedl postupně A Kotliarov,
Nikolaj Kostin a Grígorij Slepcov. Tato skupina, později nazvaná Ploština
byla velmi aktivní. Na jaře se činnost partyzánských skupin zvyšovala. Je to
zfejmé z přehledné tabulky, kde jsou uvedeny významnější akce. Gestapo
a policejní oddíly na likvidaci partyzánské brigády Jana :Žižky se stávaly
týlovým prostorem německé armády. Proto se její vyšší veleni rozhodlo
s partyzány skoncovat.
vy'znamné bojové akce partyzán Cl operu., ,
.
~-.-:=---;::~====----
17. 11. 1944
16.1.1945
29_ 1. 1945
29_ 1. 1945
17_ 2. 1945
18. 2. 1945
22. 2. 1945
9. 3. 1945
9_ 3. 1945
10.3.1945
12.3.1945
12.3.1945
13.3.1945
14.3.1945
17.3.1945
25.3.1945
30.3.1945
30.3.1945
30.3.1945
6.4.1945
9.4.1945
9.4.1945
9.4.1945
9.4.1945
10. 4. 1945
10.4.1945
10.4.1945
10.4.1945
• 36 •
J1c1ch v prostoru
ViZOVIC
Přepad skupiny maďarských voják• V
P~epad u :Žel~chovic (získán 1 auto:~,i'.2ovlc.
Prepad skupiny SS ve Vizovicích (ko „
1 4
Přepad skupiny SS (kořist- 6 autom~:.)- pušky).
Přepad skupiny asi 200 maďarských v \kti ,
Přepad skupiny asi 90 maďarských vo?!k. ú~jezda.
B?í se skupi~o~ asi 65 Němců v Lipint u u jezda.
P~epad četrn?ke stanice ve Slušovicích.
Pre~ad s_~up1ny německých a maďarských vo·ák'
v Zadvendch.
l u
Přepad skupiny SCHUPO v Zá dveřicích.
Přepad v Prlově (pad_lo 5 Němců, koříst- 5 pušek)
Přepad maďarské jednotky v Zádveřicích.
·
Přepad asi 400 maďarských vojáků v Kudlově.
Přepaden maďarský důstojnlk v Zá dveřicích.
Přepad skupiny asi 60 maďarských vojáků z Vizovic
(kořist - 24 pušky, 2 automaty).
Přepad skupiny SS u Val. Klobouk.
Přepad skupiny asi 260 maďarských vojáků z Újezda.
Přepad skupiny asi 150 maďarských vojků u Vizovic
(kořist - 80 pušek, dva automaty).
Přepad německé hlídky v Uble (kořist - 1 automat).
Přerušeno telefonní vedení Lípa-Zádveřice.
Přepad němců v Zádveřicích.
Přepad a odzbrojení maďarské jednotky v Deštné.
Přepad německého auta v Jasenné
(kořist - pušky s náboji).
Přepad oddílu maďarských vojáků v Lůžkovicfch.
Přepad oddílu maďarských vojáků na Baráku
(kořist- 47 pušek, 12 plstotl).
Přepad německé jednotky v Zádveřicích.
Přepad maďarských vojáků v Lůžkovicích
(kořist - 2 automaty, 2 pistole).
Přepad maďarské jednotky v Lutonině
(kořist - 3 kulomety, 2 pistole).
• 37 •
12.4.1945
14.4.1945
16.4.1945
29.4.1945
29.4.1945
30. 4. 1945
30.4.1945
30.4.1945
1.5.1945
1.5.1945
1.5.1945
1 · spojeni se Zlínem.
Zničeno kabe ove německý' mi vojáky u Val. Klobouk.
Přepadeno auto s
k, h
Popraven zra'dce na Jasenských pase, ac .
Přepadena německá hlldka u Jasenne.
Přepadena německá hlídka v prostoru
Zádveřice--H. Lhota.
.
.
•
d oddíl německé armády u vízovlc.
Prepa en šrnecký a maďarský odd íl v Zádvenc
•· Ic h.
Přepa d en ne
. •
á
ě
•
d n oddíl maďarských vojáků na Syr kov .
Prepa e
•• k , h
k
P•repadeni němečtí vojáci u Vara • ovyc
.
v·pase. . dl
Při boji v úseku Pozděchov-Bratreiov- izovtce pa o
102 německých vojáků.
• ,
Přepadena německá kolona u ~ratreJova.
Dobyta 2 kulometná hnízda u U1ezda.
d~~
\
!::1r·\•·:,
j,:::::: t.čsl. po r tyzó n s_kó
°''""·
• 38 •
brig á d o J.Zižky
na Zl i n S k u
Poslední údery fašistů
v zájmu zabezpečení týlu německé armády byly od pod .
kovány do prostoru jihovýchodní Moravy speciální jed zimu 1944 dislovycvičené ~ vyzbrojené pr~ bo/ s pa~yzány, tzv. komanda~~~ z~; dobfe
deren Verfugung - pro zvláštní pouz1tQ. Ve zlínském okrese b)
~esonkomando ZbV 1 (ve Zlíně), ZbV 24 (ve Valašských Klobouk' h) ooum stě~o
•
byla umístn ě na c·ás t komand a ZbV 31, Jehož
velitelství ac
byl • oR Vizovic
ž
••
píč'
.d ky
ov onově
p/Radhostem. rvn ast, Je not ZBV 1 dorazila 7, dubna
Byl"
1945
1
ubytováni v zámku a ve škole.
·
Na pomoc ZbV koman~u ve_Yi~_ovicf~h- byla povolána jednotka JOSEF.
Do 1- ednotky Josef byly zarazeru příslušnlot Pohotovostního oddílu Hr k
• í N" . 8
in ovy
gardy (POHG ) , a s I ovenst emci. yla zprvu soustředěna v Žilině P k
Sekulích. Výcvik vedli příslušníci divize Abwehru Brandenburg. Do Viz~ _v
byla jednotka Josef dislokována v rámci "praktického výcviku". v uniformá~~
slovenské armády byl_i její_ ~říslušn!ci vys~~ni do vesnic a na samoty, kde se
vydávali za slovenske vojáky a zIskávah informace o pobytu partyzánů a
jejich pomocnících. Tvořili tak průzkumnou jednotku pro komando ZbV 31.
Do přímého bojového styku se s partyzánskými jednotkami téměř nedostali.
zato však společně s komandem ZbV 31 tvrdě zasahovali proti bezbranným
pasekářům a civilistům.
Další informace komando ZbV 31 dostávalo od zlínského gestapa, které
ještě stále disponovalo s jistým počtem informátorů a agentů. Gestapu se
podařilo nasadit do partyzánského oddílu Ploštlna dva agenty, Oldřicha Bafu
a Františka Machů. Tito po krátkém pobytu v oddílu uprchli a informovali
gestapo o pasekářích, kteří oddíl podporovali. (Byli to obyvatelé Ploštiny,
pasekářské osady, nedaleko Vysokého Pole.)
19. dubna 1945 ráno příslušníci jednotky ZbV 31, po~_íleni příslušnfky
zlínského gestapa a jednotky Josef, Ploštinu obklíčili. Mezitím mohlo gestapo, jednotky SS a příslušníci jednotky Josef ukázat co umí. Všechny pasekářské chalupy zapálili, pasekáře bez rozdílu věku postříleli a jen jednomu
se zázrakem podařilo uniknout. Vyskytly se případy, že ještě živé je házeli
do hořících domů.
• 39 •
Podobně se vyznamenalo komando na pasekách v ~riově.
.
_ dubna 945 přepadla skupina prfovský:h partyz~nu mad~rskou Jednot1
ku.9v boji zajali dva maďarské důstojníky, obema se vsak podan~? uprchnout.
Za jejich pomoci a pomoci ~ří~lušníků i_~notky Josef se podanlo identifikovat místo, kde byti partyzarn ubytovan1. 23. dubna 1945 se opakovala
Ploština. Jednotka ZbV spolu s příslušníky jednotky Josef paseky obklíčili
a obyvatele vyvraždili, 8 domů vypálili.
o týden později skupina partyzánů přepadla německou hlídku, v blízkosti
Vařákových pasek. jednomu z Němců se podařilo uprchnout Následoval
známý scénář.
Povražděni nevinní, vypáleny chalupy.
16. dubna 1945 nedaleko vesnice Loučky partyzáni přepadli německou
autokolonu. Při tom byl zastřelen jeden německý voják. V blízkosti bylo
několik chalup. Opět msta na nevinných. Chalupy Němci vypálili, 3 muže
zastřelili a manželky donutili, aby svým mužům vykopaly hrob.
Ani to ještě nebyl konec. V noci z 1. na 2. května 1945 byli ve vizovickém
zámku zastřeleni poslední, kteří přežili tragedii v Prlově. I ten, který ve slabosti
zradil Prlov a kterému za to slíbili svobodu.
Jména těchto obětí nesmí být zapomenuta i když jejich seznam je dlouhý.
222324.
2525.
26.
21.
Jiří
Rudolf
Ladislav
Vlasta
Vlasta
Josef
Jan
Štalmach
Pfleger
Rangl
Ranglová
Ranglová
Zvonek
Raška
nar.
26-4.1924
3.6.1921
_l5. 3.1915
22.9_ 1913
22-9.1913
29- 6. 1924
7.8.1913
21 let
23 let
30 let
31 let
31 let
20 let
31 let
v prtově byli zavražděni:
28.
2930.
31.
32.
33,
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
42.
Tomáš
Jaroslav
Anna
Anežka
Jaroslav
Marie
Antonín
Bohuslav
Terezie
Jan
Anna
Antonín
Josef
Oldřich
Ondráček
Ondrášek
Ondrášková
Ondrášková
Heto
Růsková
Růsek
Žák
Žáková
Turýn
Turýnová
Juráň
Trlica
Kovář
nar. 13. 9. 1889
1.6.1923
27.4.1923
6.3.1928
25.2.1922
28.6.1923
2.10.1926
23.3.1911
23.3.1902
17.2.1891
13.7.1890
29.4.1919
17.11.1924
55 let
21 let
22Iet
17 let
23 let
21 let
18Iet
34 let
43Iet
54 let
54 let
26Iet
20 let
19. dubna byli na Ploštině nebo v souvislosti s Ploštino~ zavražděni:
Ná jabloni mezi Bratřejovem a Pozděchovem byli oběšeni:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
1 O.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
Václav
Josef
Josef
Bedřich
Jan
Antonín
Jan
Josef
František
František
František
František
František
Josef
František
Jan
Alois
Jan
Josef
Antonín
Beloň
Častulík
Častulík
Rak
Raška
Zicha
Zicha
Zicha
Belha
Machů
Raška
Trčka
Zvonek
Zvonek
Vašíčka
Vašička
Zádrapa
Zádrapa
Zádrapa
Surovec
• 40 •
nar. 29.9.1921
16.12.1885
20. 1. 1921
13.6.1906
16.8.1871
16.12.1911
16.12.1911
11.11.1904
23.7.1920
2.12.1924
11.7.1922
7.8.1909
18.6.1928
15.11.1923
19.2.1900
10.10.1904
19. 10. 1925
9.10.1988
11.12.1920
23.11.1912
23 let
59Iet
24Iet
38 let
73 let
25 let
33 let
40 let
24 let
20 let
22 let
35 let
16 let
21 let
45 let
40 let
19 let
56 let
24Iet
32 let
43.
44.
45.
Leopold
Antonín
Tomáš
Štach
Ondrášek
Heto
nar.10. 11.1914
14.2.1920
7.5.1913
30 let
25 let
32 let
Při vraždění v Prlově se podařilo uniknout raněnému T. Ondrášk · Pod ři1
h d
ít d v t./ k ,
OVI.
an o
se o oprav o se ns e nemocnice, kde ho objevilo gestap0 N ,
gestapa byl zavražděn v Hošťálkové.
· a ústupu
46.
Tomáš
Ondrášek
nar. 10.4.1910
35 let
nar. 2. 6. 1925
1909
11.8.1920
1903
19 let
36 let
24 let
42 let
Z Vařákových pasek byli zavražděni:
47.
48.
49.
52.
Karel
Jan
Růžena
František
Vařák
Šolčák
opová
Žák
• 41 •
ve Vizovicích z 1. 5. na 2 · 5 ·
pasek:
54.
55.
1945 byli zavražděni z Prlova a VařákoVých
·
nar.17. 11. 1895
30.7.1921
Turýn
Vařák
Jiří
Josef
Přišla svoboda
49Iet
23 let
. é zá ku byli v noci z 1. s. na 2. 5. 1945 zastřeleni:
ve Vizov1ck m m
55.
57.
58.
59.
60.
61.
Oškera
Oškera
Oškera
Oškera
Oškerová
Vičík
František
Alois
Jaroslav
Josef
Františka
Jan
z Deštné
z Deštné
z Deštné
z Deštné
z Deštné
z Deštné
Tím "bojová činnost" komanda ZbV 31 a jednotky Josef skončila. Pak
zbaběle prchali před trestem.
_
_
Měli také nejvyšší čas. Zlín byl dobyt s~vetskou , armádou 2. kvetna..
ústupové cesty z Vizovic na západ byly 3. kvetna pro_ ustup větší~h. organizovaných jednotek uzavřeny. (Obr. ~)- Pro~tory mimo kon:iurn~ace byly
obsazeny partyzány. Zbytek německých vojsk se v okolí Vlzovlc zoufale
bránil. Terén byl pro obranu příznivý.
útočícím sovětským vojskům pomohli porazit německou obranu partyzáni. z vizovických občanů se v rámci 1. čsl. partyzánské brigády aktivně
zúčastnili osvobozovacích bojů tito občané:
František Baránek, Jan Baroň, Viktor Bryja, Tomáš Bělíček, Josef Čáň,
Jaroslav Fojtik, Bohumil Heš, Oldřich Heš, Josef Jančík, Miroslav Jančík,
Oldřich Jančík, Jan Kalivoda, Zdeněk Knoll, JosefMacoun, Jan Matal, Pavel
Matějka, K. Matějka, Tomáš Mikulaštfk, František Michalík, František Zrn/k.
V osvobozovacích bojích padlo 9 partyzánů:
Chasan
Ivan
Vasil
Ludvik
Jiří
Alois
Vasilij
Ivan
Dimitrlj
Chasa nov,
Krivulenko,
Lavriščev,
Lockyš (z Nových Zámků),
Mokrý (z Prostějova),
Trochta (z Francovy Lhoty),
Veličenko,
Krivulenko,
Jermaljev
TI kteří přežili se radovali. Ti, kterým padli
lak~li- Židy neměl ani kdo oplakávat. Ranění v
p MrtVí odpočívali.
,
b
::m
O
~hynuli jejich bližní
ocnicích trpěli.
v
závěru je však nutno připomenout i ty, kteří s
. k h
·1 L' •
e na válku díval' ..
hlediska. Z hl e d 1s a umaru y. ekari a zdravotnick.
1 z Jiného
cích. Bez pomoci pracovníků vizovické nemocnice personál v nemocniraněného partyzána Grfšu Slepcova. Byl unesen za vy~ ~e ~epodafilo unést
ničních personálů v noci 24. ledna 1945.
a ne pomoci nemoc-
i
Je nutné také vzpomenout MUDr. Františka Lapeš
Brázdila i MUC Eduarda Kotulána, léčili partyzány a e, a ~hU~r. B~~umí/a
, ž' t
• •
neva ah v krrt1ckých
chvílích riskovat sve ivo Y a navstevovali své nemocné.
A ženy
ženy odbojářů a p_artyzá~ů, které nevěděly, co je s jejich muži a dětmi ve
vězernch: kon_ce~tracníc~ tab?_r~~h, neb_o v horách. ženy pasekářů, které se
musely dívat, Jak JSOU vraždění jejich muzl a děti. Které pečovaly O partyz á
vařily ji~, _spr~vo~~!Y prádlo~ šatst~o ve strachu, co vše se může stát 5 jej:
malými dětmi, s Je1Ich chudym majetkem, když se objeví náhodný zrádce.
Vše popsat nelze.
Dějiny jsou takové, že mají své bezejmenné hrdiny.
Zraněno bylo 25 partyzánů a z toho 5 vizovických občanů.
• 42 •
43
1925
1928
1935
1938
1939
1942
1944
1945
.,
: i.o
·.. oí
o
.,
š-
o •
~ ! .
CP
•
• 44 •
Dokončena pozemková reforma.
Vizovice navštívil T. G. Masaryk (24. 6 .).
soudní okres Vizovice připojen k novému polltické
Mnichovská konference (29. 9.). Odstoúpení SUd mu okresu Zlín.
nfho Slovenska. Autonomie Podkarpatské Ru . et, Těšínska a již.
kéh
,
Sl.
Vytvoření s I ovens e o statu (14. 3.), okupace p
Maďarskem, obsazení zbytku ČSR německou od~arpatské Rusi
vic přišla německá armáda (16. 3.). Založe~~b~ou. D~VizoVyhlášení války Německa Polsku (1. 9.). První zatýká~ty naroda.
první plán likvidace českého národa.
gestapem.
Zastupujícím říšským protek1orem jmenován R. Heydri h
Vyhlášen~ první stanné přávo, počátky transportu v~o~t ?-).
židú, kterych zahynulo 49. Rozpuštěn Sokol.
ckých
Atentát na Heydricha (27. 5.), vyhlášení druhého stanného práva,
(27. 8.). Založení ilegální org .
Popraven B. Rosenbaum
. ,
anizace
Moravská rovnost a Ka pítan,
vznikla ilegální organizace Naše Pravda, Eva Clay Pro v1
1
Slovenské nár~ní povstán! (29. 8.): z~ložena 1. čsl. partyzán!~á
brigáda Jana Ž1zky. První přřslušnřc] brigády na vizovicku a počátek organizace partyzánského hnutí. První přepady vojenských
oddílú (Madarú 17. 11.).
Založení Národního výboru (10. 1.), rozvoj partyzánského hnutí.
Příchod komanda ZbV 31 a jednotky Josef {24. 3.), vypáleny
Ploština (19. 4.), Prlov (23. 4.), Vařákovy paseky, Vaculíkovy paseky. Poslední popravy ve vizovickém zámku (1.-2. 5.). Zavražděno
61 občanů.
Osvobození Vizovic (4. 5.). V osvobozovacích bojích padlo 17 sovětských vojáků a 9 partyzánů.
Počátek obnovy.
1595
1605
1621
1622
1630
1631
1639
1648
1662
1663
1664
1665
1710
1731
1742
1746
1749
1770
1777
1781
1838
1843
1848
1855
1865
1866
1868
1883
1886
1887
"'' šlechtic Emerich Doczi de Nagy Lu .
. koupil uhersn,
CS1e
vizov1ce
I če).
•
Emerich z Nat u
u Vizovice prepadeny.
V(pád Uhrú na Mo~v.d. J M císařské hanebně zbili a velké šk
Vpád V~?,,chú 1<1en "h . .
..
. .
.
Octy
mu učinili . ••
lena Gábora. kten vyrabovali Vizovice. "Značná
Vpád žoldn~ru Bet,ch 2 dopuštění bož,ího ke s~lení přišla".
část živnosti selsky d sazení katolickeho faráre.
í kostela a O
„
vysvěce~ ...li jezuitští misionár1.
Do Vizovic pns
í kniha městská.
Založena
a Valachů po dobytí Vsetína. Zřízení ochran.
Drancování v ~.
ného sbo~ Port~.:·byto
zabito a vypáleno 13 domů.
15 1 I
Vpád Turku~
. kTokčliho- 13 domů spáleno 15 lidízabito.
Vpád Kurucu a vojs ství a Vizovice mezi dědici "Doczovské po
Zahájení sporu o pan··1 1710
• kt rý sxono r.
·
zůstalosti, ~ bylo spáleno 24 domů a 21 poddaných zabito.
.
Vpád uh~rs'1,
tává Gervacius rytíř Gollen.
Pánem Vizovi~ sep~echází dědictvím na Mlnkvice z Minkvicburka
Statek a Vizovice
b I'"
.
• kteří "mnoho sukna po ra i .
Vpád Pr~su,. 1,,, koupil v dražbě kanovník olomoucký Heřman
Statek VIZOVICn1
Hamilton svob. pán z BIUmegen. .
Stavba zámku architektem F. A. Grimmem.
gntzt
Vzpoura tajných katolíků.
Zrušeno nevolnictví. Byt založen klášter Milosrdných bratří
s nemocnicí.
.
S 'Ilf .ed
Panství zdědil Filip svob. pán z Rateníc a li n u.
•
Sčítání lidu. Ve Vizovicích bydlelo 2 528 duš! a bylo t~~ 52~ domu:
zrušení roboty a desátků. Poslancem na sne~ kromerížský za kra]
, byl zvolen vizovický měšťan
Jan Heirnershořer,
va I ašsi,,'
n1
„ d
Ve Vizovicích byl zřízen okresní ura .
Založen Slovanský čtenářský spolek.
Válka prusko-rakouská - epidemie chole~y. .
.
.
Zrušení okresního úřadu ve Vizovicích. Přlpolení vlzovlc holešovskému hejtmanstvía zřízení soudního okresu Vizovic.
Založen Spolek divadelní.
Založen Sbor dobrovolných hasičů.
.
•
Vypukl velký požár. Shořelo 129 domů a chalup, 1 000 lidí zustalo
bez přístřeší.
• 46 •
1a95
1898
1899
Schváleny stanovy Sokola.
Započato budování dráhy Ostrokovlce-Zlí
O-Vizovice
Dokončení stavby dráhy.
·
1907
Volby do říšského sněmu. Za Valašsko kandid
v užších volbách prohrál.
oval Masaryk, který
1910
Sčítání lídu. Vizovice měly 2 760 obyvatel S h ál
ce (psaly se i Vyzovice).
· c v ení názvu Vizovi-
1911
Volby do říšského sněmu. T. G. Masaryk zvítězil.
1912
Zřízena Zemská ovocnářská škola.
1914
R
28. 7. vyhlásilo Rakousko-Uherskoválku Srbsku
6 8
vyhlásila Francie a Anglíe válku Rakousku-Uhe,rs.ku· Vus~u, 12· 8·
rota
Nazd ar ve F ranou.. (1 . 8 . ) a č eské družiny v Rusku (20 • )Zrnkla
p
8. . opraven
,
K
t
h
íl
V
í
.
slavomtr ra oc v .
prvn m odvodu odveden
V' .
200 mužů.
o Z IZOVIC
1915
Ve druhém odvodu odvedeno 152 mužů. Masaryk vyhlásil č k
slovenský stát (4. 6.). Zákaz češtiny jako úředního jazyka :Zk oz~~vu ná~o~níc~ písní. Rozpuštění České obce sokolské (2J.
1
ltahe vyhlásila val ku Rakousku-Uhersku. Do Vizovic přišli vystěhovalci z jižního Tyrolska.
!
1916
Zemřel císař František Josef I. (21. 11.).
1917
Založení Českého dobrovolnického sboru v Itálii. Francouzská
vláda dala souhlas k budování čsl. legií. Únorová revoluce v Rusku.
Odvod 17Ietých (bylo odvedeno 50 mužů). Bitva u Zborova (2. 7.).
které se zůčastnilí vizovičtí rodáci J. Čižmář, Fr. Lutonský,
J. Hrnčiřík (zemřel na následky zranění 25. 6.). Bolševici se zmocnili vlády v rusku (7. 1 O.). Vytvoření čsl. korpusu v Rusku.
1918
Bitva u Bakchmače (8.-13. 3.), zúčastnil se jí i J. Svačina, rodák
z Vizovic, který zemřel na následky zranění (24. 11.). Brestlitevský
mír. Počátek anabáze čsl. legií. Padl Jan Žůrek (22. 10.). Vyhlášení
československého státu ve Vizovicích (29. 10.).
1919
Válka s Maďarskem za účasti čsl. legionářů z Itálie a sokolských
dobrovolníků. První volby v samostatné republice.
1920
Návrat čsl. legií z Ruska.
Historie Vizovic v datech
1261
1314
1316
1382
1418
1424
1460
1466
1467
1481
1494
1523
1549
1560
1569
1570
1578
1584
1585
1592
První písemná zmínka o Vizovicích. Smil _ze St~ílek _a na Brumově
se souhlasem Přemysla Otakara li. založil ve V1zov1cfch císteríánský klášter Smílheim.
, •.
Matouš, hrabě Tfenčanský, pr, vpádu na Moravu zpustošil obec
a klášter.
Matouš Trenčanský vytlačen z Moravy Janem Lucemburským.
v bojích mezí markrabětem Joštem a jeho bratrem Prokopem
i nájezdy Uhrů byl klášter a obec těžce poškozeny.
Husitská šlechta vyplenila klášter a Vizovice. Obyvatelé Vizovic
přijali učení husitské.
Vojsko katolických pánů zpustošilo klášter a obec.
Vpádem Uhrů byly Vizovice a klášter těžce poškozeny.
Vizovice vypleněny Bělíkem Lednickým a Uhry. Král Jiří
z Poděbrad povýšil Vizovice na město.
Král Jiří z Poděbrad dal za věrné služby klášter a Vizovice Janovi
z Cimburka v ochranu.
Pánem Vizovic se stává Václav z Borkovic a Boršic. Kněz Beneš
posledním opatem kláštera Smilheímu.
Panství vizovické vykoupil Boček Kuna z Kunštátu. Pokus o obnovu kláštera.
První zmínka o Valaších, kteří společně s Uhry vpadli do Vizovic.
Klášter a Vizovice byly prodány panu Václavovi z Boskovic.
Panství a klášter přechází na Zdeňka Aíčanského z Aíčan.
Vpádem Uhrů Vizovice těžce poškozeny.
Byl postaven klášter Nový Smilheim. Vizovice byly rozhodnutím
císaře Maxmiliána li. povýšeny na město.
Město, statek a klášter byly prodány Anně z Nevědomí.
Na faru byl dosazen kněz náboženství evangelického vyznání
augšpurského.
Statek byl prodán Arklebovi z Kunovic.
Pánem Vizovic se stal Václav Tetour z Tetova a na Malenovicích.
• 48 •
Doslov
Tato drob~á pu_? lik~ce l:věnována městu Viz .
1<1eří v jeho hlstorf bojoval! za svoboou ad
ovice a Všern Jeho obča •
Sokol se těžce rodil před více jak 100 let;~okracli. Zejména pak S ~urn,
organizace, ale dobrovolné sdružení obča · • ekt
byl? to Pouze tělo\J\,cho olu.
.. era ''Ve d é
•
nu, erí v pr •
·' OVná
Tyrše a Fugn
z rav m tele - zdravy· d
ax, aplikovali .d
• a Sl ová ku• nejen
.
uch" S0 k 0 I
i eu
Č
byl
sjednocuji
í
rvkem
echu
ve
vlasti
ale.
·
P
• • kh
.
,
ivzahraníč'1 Jí
cm
výchova o b canu
umanitě a vlastenectví byl •
· rn uskutečňov á
snahám v Rakousko-Uhersku. Byl proto zak;/rekážkou germanizač~~
k vtastenectvf byla zdrojem odporu proti fašism n v r. 1915. Jeho výchov:
fašisty.
.
u a proto byl v r. 1940 zrušen
ze Sokola vyšh čsl. legionáři a většina p r h
rvn c odb ·á·•
válce.
OJ ru ve 2. světové
Jeho idea vlastenectví a humanismu byl
internacionalismem. Proto bylo provedeno j:h v .~~zporu se socialistickým
letech.
o SJednocenr• v padesátých
Dnes jeho idea schází.
V r. 1995 to bude 100 let od založení Sokola V
bude novým mezníkem v rozvoji Sokola.
· ve izovicích. Snad tento rok
Druhá světová válka včetně odboje proti fašl
...
Proto i tato část byla zahrnuta do celkového rám~~ě-~tríyž dá_vné historii.
bylo tak výrazně české.
Jin mesta V12ovic, které
Závěrem bych chtěl poznamenat, že toto dílk
nároky na originalitu. Shrnuje poznatky z různy· chopujeb l.kkomípllacr.. Nečiní sl
..
• t v·
·
, ac a zprav
DěJ1ny
mes a izovrc zpracoval vizovický rodák M r J
č· .•
krásná kniha se zachovala již jen v několika exemplá~í. h os~ ,ž~ár. Tato
dinách a knihovnách. Mladým lidem je málo přlstu;n~ ~cD~~anych v roměsta Vizovic byla čerpána podstatná část historie měst~ Vízov/:"d~ ~:~:
• 49 •
Literatura
15-
Anonym:·
16- Anonym:
Na prahu života, Profil, Ostrava (1985)
Ploština, Blok, Brno (1990).
·
Dějiny a paměti města Vizovic, vlastní
náklad (1933).
Protifašistický odboj na Gottw aldovsk
MACHAA, A.:
Inn: Gottwaldovsko od minulosti
u.
k současnosti.
Okresní archiv v Gottwaldově (19B4)
Vojenská organizace Obrana nárOd~
MACHÁŇ, A.:
na Gottwaldovsku.
MASARYK r. G.:
Světová revoluce, Čin, Praha (1938)
pi!\IKRYL,
SLEZÁK, L: Jihovýchodní Morava v boji proti
.
okupantům. Blok, Brno (1965).
1. čsl. Partyzánská brigáda Jana Žižky
PAIKRYL, J.:
srpen-listopad.
'
Profil, Ostrava (1976).
Morava v boji proti fašismu.
KOLEKTIV:
Svazek 1. Moravské museum
Brno (1987).
'
Zpráva o odboji ve Vizovicích.
HRABINA, J.:
Archiv ČSBS Vizovice.
Protifašistický odboj Obrana národa
PRACHA!!\, B.:
na Vizovicku.
Archiv ČSBS Vizovice.
Památce Zborova. Za svobodu,
Anonym:
Praha (1927).
Přehled činnosti skupiny Kapitán.
Anonym:
Zprávy o činnosti skupin a členů.
Archiv OV ČSBS Zlín (1946).
Anonym:
Zpráva o odboji příslušníků tělovýchovné
jednoty Sokol ve Vizovicích v letech
1938-1945. Interní zpráva jednoty
Sokol (1946).
1. CÍLEK. R.:
2. CÍLEK. R.:
s. ClžMAA, J.:
4.
5.
6·
7·
a.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
MACHÁŇ.A:
1 7· ONDROVČÁK. J.:
1 8.
1. čsl. partyzánská
za svobodu p
brigáda Jana Žižky
Histo ·
: artkol, Zlín (1946)
v boji
ne vzniku 1. čsl
.
Jana Žižky. Propagač~r~ nské brigády
1. čsl partyzán
om1se
(1968).
ské brigády J. Žižky, Zlín
Osobní sdělen!.
Osobní sdělen!.
J.,
• 51 •
'